Březen 2010

Proti týrání zvířat

23. března 2010 v 20:23 | Juanita |  ~ Proti týrání zvířat

Už je to dlouho, co tato rubrika vznikla, ale to neznamená, že už nefunguje..

Proto tu máte další blog, na kterém se můžete dozvědět něco dalšího.. Jsem ráda, že tento problém není lidem lhostejný.

Zrovna minulý týden jsem odevzdávala esej v angličtině na téma "Testování na zvířatech v kosmetickém průmyslu".. Je to opravdu špatné..


Tak se tam určitě mrkněte :)

proti

Nový vzhled blogu :)

22. března 2010 v 18:42 | Juanita |  ~ Aktuality
Ahojky :)
vzhledem k povídkám jsem se rozhodla trochu poopravit vzhled blogu :) snad se Vám to alespon trošku líbí :)

gs

Ale jenom odložíme..

21. března 2010 v 0:23 | Juanita |  *Povídky-Kriminálka Las Vegas

"Dobré ráno. Nevíte, kdo si objednal snídani do postele?"
"To jsem mohla být jedině já."
"Máte k ní i malý bonus."
"Vážně? A jaký?"
"Tenhle." řekl a políbil ji.
Sara s Gregem chodila už dva měsíce, ale on jí pořád něčím překvapoval. Když se spolu nasnídali, zeptala se ho Sara. "Nebyl by ještě přídavek?"
Naklonil se k ní a znovu jí políbil. "Lepší?"
"Mnohem." usmála se. "Ale teď už musím vstávat."
"Do práce jdeš přece až večer."
"No to sice ano, ale musím ještě zařídit spoustu věcí.. třeba nakoupit, jinak by jsi za chvíli neměl, z čeho mi takovou výbornou snídani připravit."
"Nemůžeš to odložit?"
"No... když mi dáš nějaký pádný důvod.."
Chytil jí za ruku a přitáhnul jí zpátky k sobě. "Vážně si to nechceš ještě rozmyslet?"
"Silně o tom uvažuji."

Toho večera přišla Sara do práce v moc dobré náladě a nepokazil jí to ani Eckli, kterého potkala hned ve dveřích. Šla rovnou do šatny, kde si vzala plášť a pokračovala do zasedačky. Když vešla, podívala se na hodinky. Přesně za pět minut po ní přišel i Greg.
"Máme tři místa činu. Gregu, Nicku-vy pojedete do jednoho nočního klubu, během rvačky tam zemřel jeden muž. Podezřelý už je ve vazbě. Catherine, Warricku, vy si vezmete loupežné přepadení v bance na Stripu, zemřel při něm muž z ochranky. Saro, ty pojedeš se mnou do Handersonu. Někdo autem srazil malého chlapce. Nějaké dotazy?"
Když nikdy nic neřekl, zvedl se a ostatní ho následovali. Každý se vydal jiným směrem.
Na místě činu byl první Warrick s Catherine. Zavražděný strážník ležel asi dva metry napravo od vchodu, měl jednu střelnou ránu v hrudníku.
"Koroner už tu byl?"zeptala se Cath policisty.
"Ano, říkal, že musí odjet na další místo činu."
"Dobrý den, jmenuji se Owen Collins, jsem ředitel této pobočky." přistoupil k nim muž s napřeženou rukou.
"Dobrý den, já jsem Catherine Willowsová, tohle je Warrick Brown, jsme z kriminálky."
"Mohu vám nějak pomoci?"
"Potřebovali bychom záznam z bezpečnostních kamer a vyslechnout všechny, kteří tu byli v době přepadení."
"Samozřejmě. Všichni jsou usazeni vzadu v zasedací místnosti. Záznamy vám hned donesu."
"Děkujeme."
"Warricku, ty se postarej o místo činu, já vyslechnu svědky, ano?"
"Dobře."

Greg s Nickem dorazili na místo činu ve chvíli, kdy David zrovna odjížděl. Zůstali tam pouze jeho lidé, kteří měli za úkol dopravit tělo na pitevnu.
"David má dneska fofr." poznamenal Nick, když mířili do klubu.
"A kdo ne." pousmál se Greg.
"Člověče, co že máš pořád tak dobrou náladu?"
"Já? To se ti musí zdát."
"Neřekl bych."
Greg vytáhl telefon a rychle vyťukal SMS. Nick ho po očku sledoval.
"Že by v tom měla prsty nějaká slečna?"
"Nebuď moc zvědavej, chlape." řekl Greg a bouchnul ho pěstí do ramene. Tou dobou už byli uvnitř. "Dáme se radši do práce."

Saře zazvonil telefon a Grissom se po ní ohlédl. Mrkla na svůj mobilní telefon a pousmála se, zprávu si ovšem nepřečetla, protože řídila. Šéf jí pořád sledoval a ona moc dobře cítila jeho pohled na své tváři. Jakmile zastavila na semaforu, sáhla po telefonu. Rychle si vzkaz přečetla a ještě rychleji odepsala. Potom ho opět odložila a dál se věnovala řízení. Jeli mlčky až na místo činu. David tam už byl.
"Ahoj Davide, pozdravili ho.
"Nazdárek Saro, Grissome."
"Tak jak to vypadá?" zeptal se Gil.
"Nejspíš vnitřní zranění, musí tu ležet asi čtyři, pět hodin."
"To si ho nikdo nevšimnul?"
"Takhle pozdě být venku je v téhle části města téměř neslušné." poznamenal Grissom.
"Tak jinak... to ho nikdo nepostrádal?"
"Zjistíme to, ale nejdřív potřebujeme vědět, kdo to je."
"Daniel Granger." řekl David a oba kriminalisté se na něj podívali. "Má u sebe řidičský průkaz na kolo." zdůvodnil a podal jim ho.
"Bydlí dva bloky odsud."
"Zpracujeme místo činu a potom to pojedeme oznámit rodičům." rozhodl Grissom.

Catherine s Warrickem projížděli na velitelství záznamy z bezpečnostních kamer už několik hodin a ani jeden z nich z toho nebyl dvakrát nadšený.
"Musel vědět, kde jsou kamery."
"Ne tak docela!" zareagoval nadšeně Warrick a stopnul pásku. Podívej se na ty dveře. Je tam odraz."
"Fajn, dones to Archimu."
Archimu netrvalo ani deset minut získat vcelku kvalitní fotku pachatele. Kriminalisté se s ní rozjeli zpátky do banky, kde jí ukázali všem zaměstnancům.
"Nechápu, proč mají otevřeno i tak pozdě." poznamenal Warrick cestou tam.
"To kvůli tomu tolik vydělávají." odpověděla Cath.
"Omlouváme se, že znovu obtěžujeme, ale máme tu fotografii pachatele a potřebovali bychom se zeptat, zda li ho někdo z vašich zaměstanců, nebo i vy sám, nepoznává." řekla Catherine a ukázala řediteli mužovu fotku.
"Já osobně ho neznám, ale samozřejmě můžeme mluvit i s mými zaměstnanci."
Vyšetřovatelé fotografii ukázali všem přítomným a už si začínali zoufat, když ho jedna žena poznala. "To je přítel Laury, dělá tu u přepážky teprve dva měsíce. Chodil sem za ní velmi často."'
Willowsová s Brownem se okamžitě rozjeli do jejího bytu, kde našli Lauru i s jejím přítelem a hromadou peněz k tomu. Ačkoliv se pachatel pokoušel utéct, pro Warricka nebyl žádný problém ho dohodit a tak za chvíli seděl spolu s přítelkyní v autě směrem na policejní stanici.

Pro Grega a Nicka byly nejdůležitější jak informace zjištěné při pitvě, tak důkazy zabavené na místě činu. Mrtvý zemřel následkem úderu tupým předmětem, čemuž odpovídala pálka nalezená asi metr od těla.
"Já sejmu otisky prstů." řekl Greg a vydal se i s pálkou do laboratoře a Nick ho ve snaze dozvědět se víc o jeho ´krásné neznámé´ následoval.
"Takže ty mi neřekneš, s kým si to pořád píšeš?"
"Ne."
"Fakt ne?"
"Vzdej to."
"Stejně se to dozvím."
"Dobře pro tebe."
"Ale notak, to jsi kamarád?"
"Chráním si svoje soukromí, brácho, to pochop."
"Ale je v tom ženská?"
"Už mám ty otisky." přerušil ho Greg a doufal, že se už k tomu nebude muset vracet. "Uvidíme, jestli je jejich majitel v databázi."
Měli štěstí. Nejen, že majitel těchto otisků byl v databázi, dokonce už i seděl v cele. Byl to podezřelý, kterého zadrželi strážníci v klubu hned po svém příjezdu.

Grissom se Sarou vycházeli z přepychového domu Grangerových a oba dva mlčeli. Sara byla zachmuřelá, nerada vyšetřovala případy, které se týkaly dětí. Grissom nic neříkal, dokonce se ani nijak nepokoušel ji uklidnit, což od něj ostatně ani neočekávala.
"Co teď budeme dělat? Nemáme záznam z kamer, nemáme svědky, nemáme nic." řekla Sara v autě.
"Zajistili jsme vzorky pneumatik, prohlédneme záznamy kamer, které jsou nejblíž místu činu a pokusíme se z nich něco dostat. To je úkol pro tebe, já pojedu na pitevnu."
Rozdělili se hned na parkovišti.
Sara projížděla všechny nahrávky, které jí dopravní poslalo. Trochu si zoufala, ale nebyla ještě ani v polovině, když na něco narazila. Řidič dostal pokutu, protže projel křižovatkou na červenou a řitil se jako šílený. Sara ho sledovala, až na další nahrávce uviděla i rozbité přední sklo.
"Gile, asi něco mám." vyhrkla nadšeně, když našla šéfa.

Warrick seděl naproti dvojici a čekal, až přijde i Catherine. Oba dva zadržení vypadali naprosto klidně, dívali se každý jiným směrem a po celé místnosti, jen se nikdy neohlédli rovnou po Warrickovi. Když kriminalistka vešla dovnitř, nijak nedali najevo, že zaregistrovali její přítomnost.
"Asi si neuvědomujete, v jakém maléru oba dva jste." řekla.
"Vlastně ani nepotřebujeme vaše doznání." vložil se do toho Warrick.
"Máme záznam z bezpečnostních kamer. Na něm jste vy,"řekla Catherine a ukázala jim fotky, "vaše přítelkyně dělala v bance a měl jste od ní veškeré informace, které jste potřeboval. Našli jsme u vás ty peníze. Připad je uzavřen."
"A trest bude vysoký, zemřel při tom člověk. Nic to s vámi nedělá? Někoho jste zabili?"
Ani teď nenásledovala žádná reakce. Kriminalisté se po sobě ohlédli a potom vyšli z místnosti ven. Chvíli je ještě pozorovali, ale nic se nedělo, ani spolu nepromluvili, takže je dali oba odvést.

Nick s Gregem vešli do místnosti za podezřelým spolu, Stokes nesl pálku. Muž se po nich ohlédl, sjel je pohledem, ale potom znovu odvrátil zrak.
"Pamatujete na to, co se stalo?" zeptal se Nick.
"Ne." zabručel.
"Takže nevíte, že jste někoho touhle pálkou vzal po hlavě."
"Ne."
"Nevadí, já to vím."
"A co já s tím?"
"Půjdete sedět."
Muž se na něj podíval. "Cože?"
"Proboha, člověče, někoho jste zabil."
"Já si ale vážn nic nepamatuju."
"Trochu jste pili, začala hádka a během ní jste se rozzuřil a praštil kamaráda po hlavě tímhle." řekl a ukázal na pálku, která ležela před ním. Greg nic neříkal, jenom pozoroval muže a viděl, jak mu po tváři přeletělo pochopení a jak se před nimi rozplakal.

Saře s Grissomem netrvalo dlouho vypátrat majitele vozidle. Zaskočili ho u něj doma, bydlel jen pět bloků od Grangerových. Auto měl v garáži a pořád bylo zdemolované.
"Vsadím se, že na něm najdu krev Daniela Grangera." řekla Sara znechuceně.
"Podívejte, ten kluk mi vběhnul rovnout pod kola. Nemohl jsem už nic dělat."
"Mohl. Něco vám totiž řeknu. Ten chlapec nezemřel okamžitě, zemřel na vnitřní krvácení. Kdyby jste mu včas zavolal záchranku, mohl by to přežít. Měli by vás zavřít dvakrát. Za to, že jste ho přejel i za to, že jste mu nepomohl. Odvést." poručila strážníkovi, který stál za ní.

Sara s Gregem leželi na posteli a Greg si hrál s jejími vlasy. Trochu se bál jí říct něco, na co už dlouho myslet, ale nadruhou stranu vědět, že to z něj stejně jednou bude muset vypadnout, takže proč to prodlužovat.
"Lásko, víš.. Už dlouho jsem s tebou o něčem chtěl mluvit."
"Ano? O čem?"
"O nás."
Sara se posadila a podívala se na něj. Očekávala to nejhorší.
"Vím, že jsi to chtěla držet v tajnosti, ale nemyslíš si, že je načase, aby jsme šli s pravdou ven? Stejně se to jednou někdo dozví a nebylo by lepší, abychom to řekli my?"
Sara se zhluboka nadechla a rozmyšlela odpověď, zatím co Greg jí zkoumavě pozoroval.
"Co ti na to mám říct. Taky jsem nad tím přemýšlela.. Ale bojím se, co na to ostatní řeknou.."
"Ostatní, nebo Grissom?"
"Tohle už jsme probrali, miláčku, nebo snad ne? Nejde tady jenom o Grissoma, tomu to může být jedno. Jde o všechny."
"Nějak se s tím vypořádají. Budou muset."
"Já nevím.. Nemůžeme si to nechat ještě projít hlavou. Prosím prosím prosím prosím.."
Políbila ho a usmála se, protože věděla, že vždycky, když se na něj usmála, udělal téměř vše, co po něm chtěla.
"Tak to ještě odložíme. Ale jenom odložíme!"
"Jasně."


Tak to je pro dnešek všechno, je to po dlouhé.. opravdu hooooooooodně dlouhé době, co píšu znovu povídky a pevně doufám, že se Vám to líbilo.. omlouvám se za jakékoliv chyby, ale už je pozdě v noci :D začal jsem, jak je moc dobře vidět, novou dějovou linku, takže uvidíme, jak to bude dál :) příjemné čtení :)
a vypadá to, že na tento blog budu dávat už jen povídky, protože po tom, co se změnilo složení týmu CSI LV už to prostě není ono :( ani nemůže být :( co myslíte Vy??