Vyléčil jsem je

23. srpna 2008 v 23:23 | Sara |  *Povídky-Kriminálka Las Vegas
Chodba vypadala, až na dva muže stojící u postranních dveří, celkem liduprázdně. Ale to bylo jen zdání. Pokud byste přistoupili trochu blíž, spatřili byste místnost plnou lidí. Psychiatrická léčebna za sebou měla těžký den…
Kdyby vám nebylo zatěžko dojít až k oknu, přes mříže byste spatřili parkoviště, na kterém stálo několik policejních aut a pohřební vůz.
A pokud byste byli opravdu trpěliví, mohli byste dojít až k těm dveřím, mlčky poslouchat a pozorovat, jak se řeší vražda…
"Tak už ho odvezte." Zavelel David záchranářům, kteří na místo činu dorazili jako první. Přivolal je jeden z ošetřovatelů, který byl na místě činu jako první.
Do deseti minut místnost opustila většina lidí a zůstala jen Sara s Gregem.
"Co myslíš, že se tu stalo?" zeptal se kriminalista.
"Podřezali mu žíly a vzhledem k tomu, že tu nevidím nic ostrého, o sebevraždu zřejmě nejde. Takže hledáme blázna s něčím ostrým a od krve."
"Těch tu bude plno."
Kolegyně mu věnovala pobavený úsměv. S prací na místě činu končili až za svítání.
"Jeden z nás tady zůstane a vyslechne spolu s Jimmem zaměstnance a ten druhý pojede do laborky."
"Já tady zůstanu, Saro."
"Víš to jistě?"
"Bez obav. Počkám tady na Jimma."
Opřel se o auto a pozoroval Sidleovou, jak nakládá všechny důkazy a nasedá do auta. Mávli na sebe a do minuty kriminalistka zmizela za branami léčebny a Sanders osaměl.
Brass dorazil až po půl hodině, což se celkem hodilo vzhledem k tomu, kolik bylo hodin. Tou dobou v léčebně moc lidi nebylo; přes noc tu byli pouze ošetřovatelé dohlížející na klidný chod léčebny, a pár strážných. Ředitel celého ústavu už byl přítomen-volali mu hned, jak našli tělo.
"Byl to Thomas Marley, třicetiletý schizofrenik. Do léčebny se dostal poté, co se pokusil zavraždit svojí manželku a syna. Soud ho sem poslal místo vězení. Od doby, co sem nastoupil, s ním žádné problémy nebyly. Choval se ukázněně, ostatních pacientů si nevšímal a léčbu neodmítal."
"Pane řediteli, váš pacient byl právě zavražděn. Neříkejte mi, že tady nebyl nikdo, s kým by si nerozuměl."
"Nezapomínejte, detektive, kde jste. Většina z lidí, které tu najdete, nepotřebuje ke svým činům důvody. Vlastně jim to většinou ani nemyslí natolik, aby je nějaké odůvodnění vůbec napadlo."
Brass jen kývl na znamení, že rozumí. A rozuměl. A pokud ne, brzy se to změnilo….
Výslech personálu, který byl té noci přítomen, jim toho moc neřekl. Snad jen, že nedělá svou práci tak, jak by správně měl. Když se nic nedozvěděli ani po několika hodinách strávených ve zdech léčebny, poprosil Brass ředitele, aby mohl se Sandersem zůstat sám.
"Vypadá to beznadějně."komentoval celé jejich snažení. Sanders jen kývl. "Co kdybychom vyslechli i pacienty?"
Greg se na něj podíval, jako by si myslel, že se zbláznil. "Ty ti toho moc nepoví." Řekl konečně.
"Zkusit to můžeme."
"Ne, Jimme. To by byla ztráta času. Jestli se chceš dozvědět o utajených praktikách vlády, nebo o zpívajících myších, co běhají od pokoje do pokoje, zajeď si sem ve volném čase. Vážně si myslíš, že by ti něco řekli?"
"Jaký máš nápad ty?"
"Zajedeme na velitelství. Třeba Sara našla něco, co by nám mohlo pomoct."
"Ano, ale nejdřív si vezmeme kazety z bezpečnostních kamer."
"Nezabíraly přece úsek kolem dveří do jeho pokoje."
"To ne, ale jestli někdo přišel z jiného oddělení a neměl tu co dělat, dozvíme se to."
"Budiž."
"Nemám pro vás dobré zprávy." Řekla Sara jen, co se ti dva objevili ve dveřích do laboratoře.
"Nic si nenašla?"
"Já ne. Mia zkoumá DNA, jestli po sobě pachatele nenechal krev. Ale jinak nic. Žádný vlas…"
" Thomas se asi nebránil, když po sobě pachatel nic nenechal." Skočil jí do řeči Greg.
"Důvod je prostý. Tohle přišlo z toxikologie. V krvi měl asi tři druhy různých sedativ a pár hypnotik k tomu. Kdyby mu nepodřezali žíly, nejspíš by do čtyřiadvaceti hodin zemřel na předávkování."
"Pacienti přeci nemají přístup k léčivům."
"To ne, ale víš, jak to chodí."
"Myslíš, že to byl někdo z nich?"
"Ne, ale nemůžeme jenom tak vyrukovat s tím, že vraždil nějaký pracovník léčebny."
"Sara má pravdu." Vložil se do hovoru Brass. "Viděls toho ředitele. Ten by si to jenom tak líbit nenechal."
Najednou se ozval pronikavý tón detektivova mobilu.
"Brass… rozumím…. Vyřídím jim to, za chvíli jsme tam." Potom se otočil k dvojici. "Máme další mrtvolu."
"V léčebně?"
"Jo. Přesně tam."
Když o dvacet minut později byli na místě, ředitel už byl na místě. A tentokrát i starosta města.
"Atmosféra houstne, panstvo." Procedil Brass mezi zuby a nasadil profesionální úsměv. Sara s Gregem si vyměnili výmluvné pohledy. Ve chvílích, jako byla tato, byli oba dva rádi, že pracují zrovna pro Grissoma-nebál se postavit se za své lidi a na lezení do zadku si nepotrpěl. Zatímco Brassův šéf ano. Mimo to byli kriminalisté ve vyšších vrstvách bráni jako podřadní zástupci zákona, o kterých se většinou říkalo, že dny tráví hrabáním se ve špíně města. Vtípků na jejich účet bylo dost a starosta byl proslulý několika z nich. A jeho věrní také. A tohle byl jeden z důvodů, proč se Sara i Greg zdrželi komunikace a úsměv by v jeho přítomnosti nasadili snad jen tehdy, kdyby sebou plácl na nejbližších schodech. K jejich smůle si jich ovšem postarší nevelký muž všiml. Greg byl naštěstí z obliga, protože ho k sobě volal David-bez jeho přítomnosti nemohl nic s tělem dělat. Sara musela zůstat; ať už proto, že nebyla očividně potřeba a nechtěla vypadat, jako že utíká, nebo proto, že nechat Brasse s nimi samotného, by byl kovaný podraz.
"Dobrý večer." Usmál se strojeně starosta.
"Dobrý večer." Opětoval Brass jeho pozdrav.
"Ani moc ne." Řekla Sara.
"Vy budete Sara Sidleová, že?"
Kriminalistka kývla hlavou a potom se odebrala za svým kolegou.
Ten mezitím nafotil místo činu a Sara se na chodbě potkala s nosítky, na kterých leželo tělo. Opět se jednalo o muže a zase o schizofrenika.
"Přijde ti to jako náhoda?" zeptal se Greg Sary, jen co ji spatřil ve dveřích.
"Nevím. Každopádně už máme potvrzené, že o pacienta se nejedná."
"Vážně? Jak to?"
"Podle toho, co mi říkal David, to bylo provedeno úplně stejně. A který duševně nemocný člověk by měl tolik rozumu, aby spáchal dvě identické vraždy?"
"Někteří nejsou tak hloupí." Ozvalo se jim za zády. Stál tam jeden ze zaměstnanců léčebny.
"Potřebujete něco?"
"Ne, jen jsem vám chtěl něco říct."
"A?"
"Tohle je uzavřená léčebna. Návštěvy v tomhle křídle nejsou povoleny. I když se někomu něco stane, nikdo to neví." Natáhl ruku a podal jim desky, Greg je otevřel.
"Co je to za fotky?" zeptal se.
"To jsou zdejší pacienti. Takhle je tu zřídili, když nechtěli dělat, co jim poručili."
"Kdo?"
"Všichni. Dali mě sem na praxi a očekávalo se ode mě, že nebudu nic dělat. Jako všichni přede mnou."
"Vy jste nám tedy zavolal?"
"Ano. Nejspíš by to jinak označili za sebevraždu."
"I tak by nás museli zavolat."
"Ale měli by čas zamést tady stopy."
"Zamést stopy?"
"Chtěl jsem vám to jenom říct, to je všechno. Nemusíte mi věřit. Ale podívejte se na provozní řád. Konkrétně na kolonku o výdeji léků personálu."
Když odešel, oba dva se na sebe podívali.
"Věříš mu?" zeptala se sara.
"Netuším. A ty?"
"Je fakt, že o tomhle ústavu jsem už leccos slyšela a že by to byly opěvné ódy, to se říct nedá."
"Řekneme Jimmovi, ať nám sežene povolení. Mrkneme se do těch složek."

Brass povolení sehnal ještě ten den a o hodinu později už kriminalisté na velitelství listovali celým pracovním řádem.
"Něco mám." Zvolala Sara ve chvíli, když už Greg začínal usínat. "Poslechni si tohle…: Veškerá léčiva jsou uzamčena v trezoru ve sklepu oddělení 5B. nejnutnější léčiva jsou potom dostupná personálu v sesterně. Obsahuji léky na uklidnění pacientů, stříkačky a bla bla bla… Žádná hypnotika. K lékům z trezoru, mimo jiné právě k hypnotikům, má přístup pouze vrchní sestra a odpovědná osoba; rozhodují o jejich vydávání a bla bla bla… Co tomu říkáš?"
"Že u nás mají pozvánku dva zaměstnanci."
"Vlastně jen jeden."
"Cože?"
"Vrchní sestra měla dovolenou. Je někde ve Wyomingu, v objektu fakt nebyla."
"Zavolám Jimmovi. Někde má jeho adresu."
Když dorazili do jeho bytu, kus od Stripu, byla všechna světla zhasnuta. Podezřelí nereagoval na výzvy a dveře neotevřel. Když Brassovi lidé vykopli dveře, nikdo v bytě nebyl. Alespoň to tak z počátku vypadalo. Když se detektivové dostali do ložnice, našli muže ležet na podlaze. Podřezal si žíly. Vedle něj ležela žiletka, úplně obyčejná, kterou seženete v každém obchodě.
"Vsadím se, že tam bude i krev předchozích obětí."
Sara přikývla. "Žádný dopis." Poznamenala.
"Jeho by se mi ani nechtělo číst." Odpověděl Greg s hořkostí v hlase. Sara ho pohladila po rameni. "Pojď, tohle byl dlouhý den."
Až když odcházeli z místnosti a pootevřeli dveře, záblesk světla osvítil krví napsaný text na podlaze těsně vedle těla. "Vyléčil jsem je" stálo tam. Kriminalisté si vymněnili pohled a pomalu vyšli ven. Tohle byla dlouhá noc. I na Vegas.
Tak jak se vám to líbilo? doufám, že ani. Když jsem tu povídku začínala psát, vůbec jsem nevěděla, jak budu pokračovat. Psala jsem ji přerušovaně, takže omluvte nějaké chyby :D a pak jsem najednou měla 4 stránky a do ted nevím, jak se mi to povedlo :D
A co myslíte, vyšla jsem ze cviku? Piště do komentářů :-*
P.S. Povídku chci věnovat Lilince a Míšovi - mým dvěma sluníčkům na cestě životem
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lili Lili | Web | 23. srpna 2008 v 23:31 | Reagovat

Krásná povídka a děkuji moc za věnování ♥ Mám Tě moc ráda ♥

2 Jorja.As Jorja.As | Web | 24. srpna 2008 v 20:05 | Reagovat

Moc dobrý. Jsem ráda, že jsi zpět.

3 Jolka →Tvé ♥ Sbéčko♥← Jolka →Tvé ♥ Sbéčko♥← | E-mail | Web | 24. srpna 2008 v 20:16 | Reagovat

krásný ty umíš psát:)

4 Junior Junior | E-mail | Web | 25. srpna 2008 v 12:25 | Reagovat

bezva, další pokráčko... vítej zpátky.... doufám, že příště nebudeme muset čekat tak dlouho... bezvadná povídka

5 Amazon Keyla Amazon Keyla | E-mail | Web | 27. srpna 2008 v 11:34 | Reagovat

Fakt náááádherné!!!

6 týnka týnka | Web | 29. srpna 2008 v 19:54 | Reagovat

nádherná povídka...je jasným dukazem toho že jsi ze cviku rozhodně nevyšla!!!píšeš pořád parádně

Ahojky moc se omlouvám,že jsem se tu měsíc neukázala ale byla jsem v lázních...dneska se mi povedlo dostat na net a tak jsem se rozhodla že se omluvím...domu se dostanu až v pondělí to už budu mít komplet přístup k netu a vše doženu..povídky a komenty apson se budu snažit...tak se na mě prosím nezlob..samotnou mě to mrzí že jsem tu tak dlouho nebyla a prošvihla dost věcí...měj se zatím hezky pa

7 jannis-webmasterka jannis-webmasterka | E-mail | Web | 30. srpna 2008 v 17:44 | Reagovat

za to se přeci vůbec nemusíš omlouvat! není tvá vina, že jsi tu nebyla a i kdyby :) doufám, že se ti v lázních líbilo :)

8 _Miší_ _Miší_ | 22. září 2008 v 15:14 | Reagovat

Další krásná povídká:) fkt krásně píšeš:) ale doufám že příště to bude rychleji protože sem dycky nedočkavá:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama