Leden 2008

Vždycky se někdo dívá... II

25. ledna 2008 v 20:34 | Janis |  *Povídky-Kriminálka Las Vegas
Když na místo činu dorazil Grisův tým, hemžilo se ot tu spoustou zvědavých sousedů. Policii chvíloi trvalo, než se jim podařilo je rozehnat a tak uvolnit cestu jak kriminálce, tak především coronerovi. Když bylo tělo pryč, přišla řada na běžnou rutinu. Nikde žádné otisky, vlasy.... Nic. Dům byl zastaralý, tudíž žádné kamery ani všímavý domovník. Neměli prostě nic. A hlavně jim v hlavě vyvstával ten stejný dotaz-kdo ho mohl chtít zabít? Nikdo neměl šanci dozvědět se o postupu jejich vyšetřování, protože oběť zemřela ještě dřív, než se jim vlastně podařilo zjistit její totožnost. Smrt nastala asi o tři apůl hodiny později, než u první oběti, což značí o tom, že někdo předem musel vědět, co se stane a kdo za tím vším bude. Ano, jak jednoduché a jasné. Ale už těžší a na první pohled neřešitelné bylo, jak tenhle případ rozluštit.
Eckli se o případ více než neobvykle zajímal. A to hlavně protože to byla příležitost jak potopit někoho z Gilových lidí. Když se Grissomovi nedařilo případ vyřešit a podobná situace trvala už pár dní, což nebylo zvykem, začínal mít pocit, že se mu jeho přání vyplní. Ale zanedlouho si byl jist, že se i tentokrát zmýlil....
Bylo to asi po pěti dnech od obou vražd a Gil si na stanici nechal společně s Jimem předvolat jistou Karen Michlovou. Jak se z e-mailové schránky první oběti dozvěděli, měli spolu milostný poměr. Karen s ním čekala dítě a chyběli jen týdny do rozvodu. Jeden rodiný život končil a druhý měl začít. Na tuhle stopu je ale popravdě přivedla až třetí oběť......
... Ve čtvrtek se Gilovi rozdrnčel v kapse mobil, volal mu Jim a měl další špatnou zprávu-i dnes někdo zemřel. Manželka první oběti, Susan, skončila taktéž s vařičem ve své vaně. Po zajištění místa činu našli jeden otisk palce a vlas i s kořínkem a tudíž i s DNA.... Byl ženský..
Karen přišla dobrovolně, dobrovolně si nechala odebrat DNA i otisky prstů. Nechtěla advokáta.... Byla naprosto pasivní k celé téhle záležitosti. Ale přiznat se nehodlala. Až když ji odváděli v poutech se na Grissoma otočila. "Víte," začala, "moc jsem ho milovala a musela se pomstít. Byla jsem na potratu. Neměla jsem co ztratit." Gil zakroutil hlavou."Ale to dítě bylo napůl jeho.... Bylo to něco, co vám ho mohlo navždy připomínat. Sice jste se pomstila, ale teď nemáte ani vzpomínku, ani nic jiného než vzpomínky." Ženě vyklouzla z podvíčka jediná neposedná slza....

Saře nedovolili na případu pracovat, což bylo celkem zřejmé. Byla sproštěna všech obvinění a vyřazena z vyšetřování. A to z obou stran.... Přijela domů, poslechla si pár vzkazů na záznamníku a po náročném dni a vlastně i noci zalehla do peřin. Moc se ale nevyspala... Každou chvíli ji budily noční můry o muži, který ji skončil pod koly. ano, nemohla tomu zabránit... Ano, byl už dávno po smrti, když ji přistál pod autem, ale přesto všechno měla pocit, že je to z části i její vina. A to ji nikdo nebyl schopný vymluvit. Když se ji konečně podařilo tvrdě usnout, začínalo svítat a rozdrnčel se telefon. Rozespale zvedla sluchátko. "Sidleová."řekla unaveně. Volal Grissom, aby se ujistil, že je doma a relativně v pořádku. Po více než krátkém hovoru o asi sedmi větách bez rozloučení zavěsila. Věděla, že se ji už nepodaří usnout a tím zaspat všechny pochyby a výčtiky. A tak jenom tiše Grissoma proklela a šla si uvařit kávu....
No snad se vám to líbilo, vím, že to není extra dlouhé, ale už začínám usínat :D A lepší něco než nic, že? :-) tak se vám to snad líbilo a já jdu co nejdřív zapadnout do postele :-)
Povídku bych chtěla věnovat někomu, na kom mi nejvíc záleží a udělám všechno proto, aby to bylo OK....
Jinak, mějte se a žijte... Prostě žijte... :-)

Povídka Charmed

25. ledna 2008 v 20:27 | Janis |  ~ Aktuality
Tak lidičky, na mém blogu o Charmed je první povídka, tak pokud máte zájem, stavte se tam :-)
A já jdu mezitím dopsat pokračování té vaší :-)

Tak opět soutěžím s charmed :-)

25. ledna 2008 v 20:26 | Janis |  ~ Aktuality

Kdybys věděla, Piper

Dnes 20:22| Paige | ***POVÍDKY***
Piper rozespale scházela ze schodů do obývacího pokoje a zavazovala si župan. Rozsvítila malou lampu v rohu místnosti, neboť se ještě nerozednělo-bylo teprve půl páté ráno. Nikoho by tam tou dobou nečekala, ale po chvíli zjistila, že tu sama není. Slyšela nejprve lehké oddechování a potom už trochu hlučnější chrutí. Zacouvala zpět ke schodům a zůstala stát ve tmě letní noci. Zpozorovala před sebou Paige ležící na gauči a hned vedle ní Chrise, který se neklidně převaloval a vytvářel tím ostré zvuky v jinak tichém domě. O pár vteřin později se světlonoš probudil. Zlehka se zvedl, aby Paige nevzbudil. Vzal deku povalující se na vedlejším křesle a přikryl ji. Potom se přenesl pryč…..
Čarodějka se probudila o chvíli později. Už se začínalo rozednívat, ale Piper stála na téměř stejném místě jako když do místnosti vešla. Když ji nejmladší sestra uviděla, zlehka ucukla. "Ahoj, co ty tady tak brzo?" Až teď jí došlo, že je Chris pryč a napadlo jí, jestli ho nevyhodila právě Piper. Nechtěla si domýšlet, co jí napadlo, pokud ho tu opravdu viděla. "Neměla bych se na to zeptat spíš tebe?" "Usnula jsem na sedačce…. Nestihla jsem se přenést do postele…" "Divím se, že tě tam nepřenesl Chris." Nevěděla, co na to sestře odpovědět. "No.." pobídla ji znovu. "Ale, Piper! Nevím, co všechno si o tom myslíš… O nic nešlo. Jenom jsme v noci něco řešili a oba usnuli. To snad není zločin." "A proto si mu usnula v náručí?" "Nevím jak jsem usnula.. Ale nic víc v tom není, to mi věř." Sestra ji ještě chvíli bedlivě sledovala, až nakonec Paige odešla nahoru. Na konci schodů se málem srazila s Leem. "Paige, co se děje?" "Ale… Je tu problém." "Jaký?" "No… Piper mě viděla s Chrisem… Neboj, o nic nejde! Jenom jsme v noci něco probírali a usnuli. No a ona ho tu ráno potkala a teď si myslí kdoví co!"
Když za sebou zavřela dveře pokoje, padla hned na postel. "Tohle se nemělo stát!"zabručela naštvaná sama na sebe. Vůbec se jí potom nechtělo do kuchyně na snídani, ale usoudila, že by tím Piper naštvala ještě víc a tak se chtě nechtě dobelhala až na její obvyklé místo u jídelního stolu. Sestra z ní nespouštěla oči.. "Nepozveš Chrise na snídani?" zeptala se trochu jízlivě. "Proč by ho měla zvát na snídani?" zeptala se Phoebe nechápavě. "Jo, proč bych ho měla zvát na snídani?!?" "No když už tady i spí.." "Cože? Chris tady spal?" "Jo, Chris spal na sedačce stejně jako já, protože jsme tam zcela neplánovaně usnuli. Stačí?!? Dojím si to v pokoji." Když odešla, promluvil i Leo. "Musíš ji to pořád předhazovat?" "Mě se to jenom nezdá. Chris pro ní není moc dobrá partie." "A to usuzuješ podle čeho? Je to přeci světlonoš.." "Ale jsou s ním problémy, Leo. A já nechci, aby byla potom zklamaná."
Od té doby se na téma "Chris" už v domě nikdo nebavil. Až k večeru zaklepala na Paige Phoebe. "Můžu dál?" "Jasně." "Víš, nechci rejpat, ale můžu se na Chrise zeptat?" Paige jen unaveně přikývla. "Jak to bylo? Já ti věřím, že to byla náhoda, spíš se chci zeptat… Jak to mezi vámi je.. tak nějak celkově.." "Nic mezi námi není, to mi věř. Je sice pohledný a milý, ale je to Chris… A to mluví za vše.. Prostě není nic." "Ale kdyby bylo, řekla bys mi to, že ano?" "To víš že jo!"
Bylo asi po desáté večer a Chris se objevil u Paige v pokoji. "Zbláznil ses?!? Co tady sakra děláš? Co kdyby tady někdo byl. Víš jaký jsem měla dusno kvůli tomu ránu." "Proč kvůli ránu?" "Piper nás viděla a myslí si, že spolu něco máme." "A au." "No právě." "Paige, s kým to tam mluvíš?" ozval se hlas její nejstarší sestry za dveřmi. "Ale, jenom telefonuju s jednou kamarádkou, momentík, jo?" "Sejdeme se na mostě. Teď už běž." otočila se na Chrise. Potom otevřela sestře s telefonem u ucha. "Co jsi potřebovala?" zeptala se potom, co ukončila fiktivní hovor. "Nic, jenom…" "Jenom sis myslela, že je tady Chris. Půjdu se někam projít." Nenechala ji ani zareagovat a už se přenesla pryč. Chris už tam na ni čekal. "Nemyslíš, že už je vhodná doba říct pravdu?" zeptala se ho bez pozdravu. "Ne, nemyslím." "Aha, tak je radši necháme při tom, že spolu něco máme a až se dozví pravdu, bude to vypadat, jako že jsme to spolu táhli i přes příbuzenský vztah. To je o hodně lepší varianta, co?" "To neříkám, ale pochybuju, že by nám to věřila." "Ale Chrisi, někdy jim přece stejně musíš říct, že si jejich syn." Přešla k němu a objala ho.
Jak San Francisco stále víc a víc zahalovala tma, Chris ztrácel i tu poslední jistotu-že má Paige na své straně……
Tak tohle je má první povídka o Charmed, snad se vám líbila…. Další tu budě co nevidět, tak si je snad přečtete všechny a budou vám dělat radost.
Chtěla bych ji věnovat jednomu, pro mě moc důležitému člověku, který o ní nemá ani tušení, stejně jako o tom, že jsem ji psala vlastně pro něj. Snad by se mu líbila… :-)

Druhá soutěž :-)

Dnes 19:55| Paige | Welcome
Ahojky lidičky,
no tak jsem zase v soutěži o nej blog, tak pro mě pls hlásněte :-) a to na
http://zac-lowe.blog.cz/0801/sonb-1-kolo
děkuju moc :-*

Vždycky se někdo dívá...

19. ledna 2008 v 13:59 | Janis |  *Povídky-Kriminálka Las Vegas
Sidleová seděla za stolem v šéfově pracovně a dopisovala poslední hlášení. Už začínalo svítat a laboratoře se pomalu začaly vyklidňovat, aby byly volné pro další směnu. Málo kdy se potkala s někým s denní směny-pokud nepočítáme Eckliho. Zavřela desky, odložila propisku a celou kupu dopsaných listin vzala do náručí a odnesla k těm ostatním do rohu prosklené místnosti. Cestou se zahleděla na pár exemplářů, než zhasla světlo a zabouchla za sebou dveře…
Koho by napadlo, že někdo, jako ona, bude mít v práci tolik potíží. Byla tu nová, navíc přišla za účelem vyšetřit jednoho ze zdejších kriminalistů a aby toho nebylo málo, nastoupila na místo mrtvé kriminalistky. Celou cestu domů nad tím přemýšlela. Přijala sice Grissomovu nabídku, aby zde zůstala, ale pomalu toho začínala litovat. Možná by jí bylo v San Franciscu líp, nebyly by tam žádné pichlavé a zkoumavé pohledy ani hádky… Byla tak ponořená do svých myšlenek, že si ani nevšimla muže, který se znenadání objevil před jejím autem. A tudíž ani nestihla sešlápnout brzdu. Ozvala se rána, drnčení skla a samotná dopad oběti na vozovku byl jako pád malinkatého špendlíku. Sara zůstala sedět bez hnutí a zírala do prázdna. Když se konečně odhodlala vylést ven a třesoucíma se rukama rozepnula bezpečností pás, už se kolem shromažďovali kolemjdoucí a někdo volal policii…
Grissom dorazil na policejní oddělení hned, co se o tomhle incidentu dozvěděl. Tou dobou už denní směna prohlížela videozáznamy z oné křižovatky. Šéf noční směny hleděl na svou podřízenou, která křečovitě svírala kelímek s kávou ve vyslýchací místnosti, přes jednosměrné sklo. ale ona věděla, že se dívá…
Nikdo se nedivil, že se o celé téhle situaci všichni dozvěděli rychlostí zvuku- Naopak, všichni to očekávali. Ale předpokládali také, že tu budou její kolegové, ne jen Grissom. I jeho to trochu zklamalo a to byl zvyklí brát lidi s velikou rezervou. Ale svému týmu důvěřoval a takovou "podpásovku" od nich vážně nečekal. A Eckli mu to nezapomněl připomenout.
Když byli konečně s audiovizuální analýzou kazet hotoví, bylo už poledne. Jeden z Eckliho podřízených se u dvojice mužů zastavil. "Mám pro vás docela zajímavé záběry." Kriminalisté ho následovali až před obrazovku, kde obraz zrovna stál. Následující části se ale daly považovat za více než zajímavé. Stáli tam dva muži, spíš jeden stál a přidržoval toho druhého, a čekali na auto. Jen co se na záběru objevil Sařin vůz, stojící osoba dotáhla druhého člověka až na okraj vozovky a strčila ho přímo pod kola projíždějícího auta. "To ale není všechno." pokračoval mladík. "Sledovali jsme ho dál." O pár ulic dál si muž konečně sundal čepici a brýle. Měli celkem štěstí, že byla kamera tak blízko. "Pokusím se z toho vytáhnout jeho fotku a pošlu vám ji." Grissom přikývl a otočil se na Eckliho, "Všiml sis něčeho?" "Co máš na mysli?" "Ten muž tu čepici hodil do popelnice,"s těmito slovy ukázal na obrazovku,"třeba tam ještě bude." Dvakrát to opakovat nemusel, aby Ecklimu došlo, co má udělat. Na onu ulici k té popelnici poslal jednoho ze svých mužů, aby se ji pokusil najít a dovést. Mohli z ní sejmout vzorek DNA.
Ale ještě dřív než pokrývka hlavy k nim dorazila fotka pachatele. Kriminalisté obešli pár barů kolem křižovatky až nakonec našli, koho hledali. Jmenoval se John Snow. Brass o necelou hodinu později bušil i se svými lidmi na jeho dveře a po neúspěšných pokusech je vyrazili. Na první pohled tam nikdo nebyl, ale když se podívali líp…. "Volejte Grissoma." řekl detektiv. Ve vaně v koupelně totiž ležel John i s vařičem……….
Tak po dlouhé době povídka, ale já nejsem továrna na písmenka…. Jinak, snad se vám to líbilo, určo písněte ohlasy a těšte se na pokračování :-)
Click to view full size image

Jsem ve třetím kole :-)

19. ledna 2008 v 11:48 | Janis |  ~ Aktuality
Ahojky
tak díky Vám jsem ve třetím kole, tak pro mě, prosím, naposledy hlásněte!!!
Děkuju :-*!

Kreslená CSI :-)

12. ledna 2008 v 13:58 | Janis |  CSI Las Vegas
Nevím jak Vám, ale mě přijde, že si Sara není vůbec podobná....

Neon

12. ledna 2008 v 13:43 | Janis |  CSI Las Vegas

Pár foteček :-)

12. ledna 2008 v 13:42 | Janis |  CSI Las Vegas

Jsem v 2. kole!

12. ledna 2008 v 13:36 | Janis |  ~ Aktuality
Ahoj lidičky, tak díky Vám jsem se dostala do 2. kola soutěže o nej blog, tak mě prosím opět podpořte:
Moc Vám chci poděkovat, protože už můj nový blog začali buzerovat....

DVD CSI Las Vegas

10. ledna 2008 v 9:21 | Janis |  ~ Aktuality
Ahoj,
tak protože se objevily problémy s předchozím článkem, píšu tu vysvětlení...
Jedná se o DVD CsI Las Vegas a tady je k tomu pár aktualit:
DVD budou stát 35 kč za jedno (jedna řada-2 DVD, celkem 4 řady)
peníze pokud možno pošlete předem, složenkou,aby jste měli jistotu a nebo nadobírku, ale s tou jsou problémy
poštovné je celkem 25 kč
nejsem si jistá jak dlouho to bude trvat, ale to bych Vám dala vědět na mail

Všichni, kteří byste měli zájem napište na : rose.charmed@seznam.cz a já Vám pošlu svou adresu a dohodneme se :-)
Tak Vám to snad nevadí, jsem ochotná se kdyžtak domluvit jinak :-)

DVD

4. ledna 2008 v 16:14 | Janis |  ~ Aktuality
Zájem o DVD pořád roste a proto na Vás všechny, kteří o ně zájem máte, mám jednu prosbu. Mohli byste mi poslat e-mail s tím, že o ně stojíte, kolik jich chcete a tak..?? Na mém mailu mi denně přijde asi třicet mailů a já je potom dost často v té kupě nepřečtených nenajdu, už se s nimki blížím k 500.
Pokud byste stále měli zájem, tak napište na rose.charmed@seznam.cz tedy kontaktní e-mail druhého blogu, na který mi nikdo nepíše a tudíž na něm maily bezpečně najdu :-) Obratem Vám odepíšu a ještě jednou se omlouvám za tyhle problémy, ale vážně už to nemám šanci najít.
Mějte se krásně a snad se brzy ozvete :-)

Prosím o hlásky

4. ledna 2008 v 16:05 | Janis
Ahojky lidičky,
tak s novým blogem jsem se přihlásila do první soutěže a tak jsem Vás moc chtěla poprosit, zda-li byste pro mě nehlasovali
Adresa je: http://kamm.blog.cz/0801/soutez-o-nej-blog-2-hlasovani#komentare a přezdívka Paige. Moc by mi to pomohlo.
Čím lépe se mému blogu bude dařit, tím dříve se sem vrátím :-)
Děkuji moc a mějte se krásně :-)