Květen 2007

F.B.I : anketa 2

31. května 2007 v 13:36 | Sara
hlasujte ,)

F.B.I. : anketa 1

31. května 2007 v 13:36 | Sara
hlasujte :)

Pa pa pa

31. května 2007 v 13:30 | Sara |  ~ Aktuality
Tak a já už musím pádit :( ani nevíte, jak moc mě to mrzí. nic méně-soutěžte, čtěte, a bavte se!!! protože od toho tady ten blog taky mám a proto ho dělám. byla jsem naskok v knihovně, ještě že tady povolují discety :D:D:D jinak bych byla nahraná. ale mají divnou klávesnici :D já radši mlčim než si toho někdo všimne :D :D :D
takže ahoj a jako mini dáreček máte nové pozadí záhlaví ,)
pa s láskou jen a jen vaše (odmyslete si Patricka :D :D :D ) webmasterka Sara


F.B.I. :z blogu

31. května 2007 v 13:16 | Sara
Natočení amerického seriálu Sue Thomas: F.B.Eye bylo inspirováno skutečným životním příběhem ženy, která dokázala navzdory postižení vystudovat univerzitu a vybudovat si úspěšnou kariéru u FBI.
Hluché hrdince Sue Thomas (Deanne Bray) je zprvu přidělena nezáživná a nepříliš motivující práce v laboratoři, kde analyzuje otisky prstů. Po nějakém čase si však agent Jack Hudson (Yannel Bisson) všimne její jedinečné schopnosti odezírat řeč ze rtů a zařadí ji jako zvláštní agentku do své elitní skupiny. Šťastná Sue je zavalena prací a co jí chybí na zkušenostech, dohání nadšením a odhodláním.
"Nikdy předtím nebyl natočen televizní seriál o životě a kariéře hluchého člověka, kterého by navíc ztvárnil sluchově postižený herec. Když se Deanne přihlásila na konkurz, okamžitě nám bylo jasné, že nad ostatními vyniká. Je ohromně nadaná a její postižení jí v této roli paradoxně pomohlo," tvrdí jeden z tvůrců Dale Alan Johnson.
Ve Spojených státech má seriál obrovský úspěch nejen mezi běžnými diváky, ale i mezi sluchově postiženými, kteří v této zemi tvoří celých deset procent populace, tedy zhruba 28 milionů.

Co bude dnes v Krimče???

31. května 2007 v 13:12 | Sara |  ~ Aktuality
Díl : Unbearable
Čas : 21:20 +-
Foto:
Click to view full size image
Click to view full size image
Click to view full size image
Click to view full size image
Click to view full size image
Click to view full size image
Click to view full size image
Click to view full size image
Click to view full size image
Click to view full size image
Click to view full size image
Click to view full size image
Click to view full size image
Click to view full size image
Click to view full size image
Click to view full size image
Click to view full size image
Click to view full size image
Click to view full size image
Click to view full size image
Click to view full size image
Click to view full size image
Click to view full size image
a zároveň k tomu opět pojím DISKUSI !!! takže písejte jak se vám to líbilo ,)

F.B.I. : O čem to vlastně je...

31. května 2007 v 13:05 | Sara
Hlavní postava tohoto seriálu je Sue Thomas, která je už od dětství hluchá. Závodně bruslila, až do doby, než její nejlepší a jediná kamarádka zemřela, když jela na mistrovství světa. Sue si to dávala za vinu, protože měla vyhrát ona-nestalo se tak jen proto, že neslyšela že už dojela hudba a ztratila se.
Jako náhradu sluchu si měla dát zacvičit psa. Ten, kterého si vybrala i přes varování, že ho týrali a proto je nevyzpytatelný , se jmenuje Levi. Dojela si pro něj při cestě do Washingtonu.
Potom se rozhodla, že nastoupí k FBI. Což taky udělala. Šoupli ji ovšem do zvláštního programu pro postižené. To se ji nelíbilo a tak šla jednou na personální oddělení. Spletla si patra a tak svou žádost přednesla Jackovi, který byl agent. Cestou se srazila s Lucy, která se stala její kamarádkou a se kterou začala později bydle (ve třetím díle).
Nakonec se za ni Jack přimluvil a tak byla ze zvláštního programu předělena k nim. Tam sledovala video-nahrávky bez zvuku a zapisovala co říkají. Dokonce ji vzali do terénu, což napoprvé nedopadlo nejlépe. Aby se Jack přesvědčil, když ji poznal, že umí odezírat (čistě ze zájmu) řekl ji, aby mu sdělila, o čem si povídá muž, který seděl před bistrem s mladou ženou. Byl to Miles, který si domlouval bokovku, protože chodil s Lucy. Když jí to Sue řekla, nevěřila jí to.
Později byla přibrána k týmu a mohla pracovat i v terénu.
To by jako úvod zatím mohlo stačit. Tohle všechno se stalo v těchhle třech dílech.
Snad se vám ten seriál taky zalíbí, nebo vám aspoň nebude vadit.
Papapa vaše webmasterka Sara

F.B.I : Jak jsem k tomu vlastně přišla???

31. května 2007 v 13:05 | Sara
V pondělí jsem neměla jít do školy, protože jsem byla nemocná. Podtrhala jsem si v rozhlásku na co se budu dívat v televizi. Nejdřív samozřejmě na VHS s CSI : LV :D :D :D . A pak taky na tenhle seriál.
Když ho dávali poprvé, tak mě to vůbec neoslovilo. Ale teď jo. Taky od doby, co to dávali, jsem hodně změnila vkus. Začala jsem sledovat Krimču apod. …
no a tak jsem na to koukala i v úterý i ve středu a bylo mi hrozně líto, a pořád ještě je, že na to nemůžu koukat. Říkala jsem si, že bych si to někde sehnala na VHS, nebo DVD, ale asi ne. Pak zase změním názor a budou to zbytečně vyhozené peníze. protože to není taková posedlost jako s CSI :D :D :D to totiž ani nejde :D :D :D
Takže teď musím čekat do prázdnin, kdy si taky nějaký díly nahraju. a bude klid. Ten měsíc to ještě vydržím :D :D :D !!!
Nemůžu totiž nahrávat, protože moje video je starej křáp L takže mi nahrávají v Hradišti. A v týdnu by museli měnit VHS. Což o to, o jeden díl v pátek bych přijít mohla (spíš o jeho konec, protože by něco ještě vyšlo :D :D :D páska by stačila na tak 4,5 dílu) ale riskovala bych tím díly Krimči. A za to mi nic nestojí.
No tak se na mě snad nezlobíte, když teď víte, jak moc mě mrzí, že ho nemůžu sledovat. Nedávám sem ani Star Gate SG-1 i když je to další můj oblíbený seriál. Ale není k tomu důvod, protože není tak extra. A krom toho ho vidím krom úterka pokaždý. V úterý jen půlku. A zrovna teď ji dávají :D :D :D a já tady sedím a píšu ,) takže je vidět, že ji tak moc nemiluju, jako Sue, kvůli které jsem vstala od povídky. (ale bez obav, ta povídka už je hotová ).
Teď už budu končit. Mějte se moc fajn a piště, hlasujte…do toho !!! !!! !!! abych věděla, jak na tom nové mini téma je. Ale rozhodně!!! Se nebojte, že ji tady bude víc, nebo stejně jako CSI. To ani náhodou!!! !!! !!!
Takže papapa vaše webmasterka Sara (as Sue :D :D :D)

Změna

31. května 2007 v 13:04 | Sara |  ~ Aktuality
takže lidičky!!!
Snad to nebudete brát jako katastrofu, nebo tak něco, ale rozhodla jsem se, že sem dám taky fotky z amerického seriálu z roku 2002 Sue Thomas:agentka FBI. Psala jsem to i v doslovu jedné z povídek, kde se tato postava objevila. Doufám, že vám to nebude vadit, ale tenhle seriál jsem začala sledovat když jsem teď tři dny nechodila do školy. A mrzí mě, že ho uvidím až o prázkách L takže vytvořím rubriku do které občas, s důrazem na to občas, budu vkládat fotky z tohohle seriálu. a taky nějaké aktuality, info o seriálu, postavách, hercích…
Článek, který bude o tomhle seriálu bude mít název FBI: ………=> a o čem bude. kdyby vám to hodně moc vadilo, tak bych to zrušila :( ale to by mě mrzelo. vím, že je to blog CSI-GSR, ale myslím, že občas nějaká změna by nevadila. Tenhle blog má celkem úspěch, nebo jak to nazvat, a doufám, že kvůli téhle mini změně se to nezmění. To bych pak zakročila.
Budu moooc ráda, když mi písnete do komentíků, jaký na to máte názor. A pro začátek tady mám pár foteček. Nemusíte se na ty články vůbec dívat, ale abych zakládala nový blog jen proto, abych tam pak jednou nebo dvakrát za týden přidala jeden článek, to mi připadá zbytečné. Vím, jak to dopadlo, když jsem něco podobného udělala a myslím, že to ani říkat nemusím-blbě to dopadlo. A tak to vyjde snad teď.
Dávám jsem taky anket Máte rádi seriál Sue Thomas:agentka FBI??? Takže určitě hlásněte, abych podle toho vyvodila, jakou to má šanci na přežití na tomhle blogisu. Děkuju moc :-* :-* :-* a hned ji následuje další anketa Sledujete seriál Sue Thomas:agentka FBI??? Takže taky klikněte a já budu mít přehled ,) díky mooooooooooooooooooooooooooooooooc :-* :-* :-*
Papapa vaše webmasterka Sara (as Sue :D :D :D )
A tady pár foteček pro začátek ,)

Něco nového

31. května 2007 v 13:01 | Sara |  ~ Soutěže
Tak a je to tady ,) mám tady soutěžku, do které se mohou zapojit úúúplně všichni!!!tedy takovou nepsanou podmínkou je, že musíte mít E-MAIL nebo ICQ. To protože jinak vám nebudu moct poslat dárečky, které si vyhrajete. A o co se vůbec jedná???
Do komentářů začněte psát začátek nějakého příběhu, povídky, nebo básničky. Nebo mi něco podobného pošlete na mail (sandle@seznam.cz -ten je na to připraven,) a nebo pokud jste zvyklí na sara.sidle@seznam.cz tak použijte ten. Ale radši bych je všechny měla pohromadě, abych na něco nezapomněla) ti, kteří přijdou po vás(pokud to dáte sem do komentíků) v ní mohou pokračovat. Nebo napsat něco jiného, to je jedno. Podstatné je, že každý !!!TŘICÁTÝ!!!komentář, nebo mail, bude odměněn devíti písničkami (moje mp3 jich má 94 :D :D :D a pc další) a také fotografiemi CSI. Takže vám je buď pošlu na mail, nebo ICQ, nebo vám je vytisknu a pošlu poštou.
PRAVDILA:::
  • Napište do komentíků vaší e-mailovou adresu, nebo ICQ a vaší adresu. K tomu připojte, mimo jiné, vaší oblíbenou postavu z Krimči Las Vegas.
  • Napište básničku, písničku, část povídky, nebo pokračujte v povídce někoho jiného. Prostě nějaké vaše dílo. Taky do komentíků.
  • Pokud mi něco posíláte na mail, písněte sem do komentářů, že jste mi ho posílali a přidejte výše uvedené udáje.
  • Podstatným pravidlem je, že můžete napsat 6 KOMENTÁŘE ZA SEBOU.
  • Stejně tak 6 MAILŮ ZA SEBOU. (proto písněte do komentíků, až mi nějaké budete posílat, jinak by hrozilo, že by mě někdo obvinil, že to falšuju a snižuji počty, abych nemusela nic posílat.)
CENY:::
  • Každý !!!TŘICÁTÝ!!! dostane devět písniček z mé sbírky (můžete mi napsat oblíbeného interpreta, nebo styl).
  • Devět lidí -každý musí být !!!TŘICÁTÝ!!! -dostanou fotografie CSI Las Vegas vytisknuté a poslané až domů ,) a to s postavou, nebo postavami, které má nejraději (takže mi je musíte napsat, jinak budu domýšlet).
  • Bude jich 9-18 kousků ,)
  • Všichni ostatní !!!TŘICÁTÍ!!! dostanou fotografie poslané na mail, nebo ICQ, nebo tady na blogu.
  • A pro všechny zúčastněné udělámDIPLOMEK (teď už vyrábím lepší :D :D :D) a můžete mi poslat oblíbenou fotku s vaší postavou a já na to text přidělám.
DOBA TRVÁNÍ:::
  • Tahle akcička trvá ode dneška až do 19.7.2007. což je hóóóóóóóóódně dlouhá doba. (19.7.2007 totiž dávají Committed ,) - myslím)
UPOZORNĚNÍ:::
  • Nebudu tolerovat sprosté komentáře!!!
  • Komentáře, které nejsou k tématu (kritika, dotazy, jiné vzkazy) počítány nebudou!!!
  • Občas sem písnu asi i já, ale moje komentíky samozřejmě počítány nebudou!!!
  • Tudíž vyhraje osoba, která písne po mě!!!
Závěrem bych chtěla dodat, že mě opravdu mrzí množství informací, které jsem na vás v souvislosti se soutěžkou hodila. Ale kdybych je sem nenapsala, nevěděli byste o ní vlastně nic a já bych vás tak trochu tahala za nos. A to bych rozhodně nechtěla. Pokud se tahle soutěžinka nechytne, tak už vážně nevím. Jde tady o ceny a spojíte se s jinými fandy Krimči Las Vegas. Já vaše adresy nikam dávat nebudu, ani nic takového. V tomhle já se nevyžívám. Jde jen o to, aby jste si zasoutěžili, něco vytvořili a tím i vyhráli. Je to sice hodně podmínek, ale když si to přečtete tak si uvědomíte, že je to vlastně záležitost pěti minut, než je všechny splníte. A jde jen o to, abyste v tom měli pořádek vy. Kdyby vám něco nebylo jasné, písněte na mail, nebo do komentářů k článku, který najdete v rubrice Návštěvní kniha. Nebo sem.
Taky jsem se rozhodla, že budu podobné soutěže dělat častěji. Chtěla bych vám tím zároveň vynahradit tu dobu, co jsem sem nic nemohla dát L ani nevíte, jak mě to mrzelo. Zrovna když dávali Nesting Dolls, ale já vám to vynahradím. I tady GSR J. Když si to tak vezmete-pokud nebudete psát sprosté komentáře (což nebudete, protože aspoň stálí návštěvníci jsou fakt bomba lidi) tak z toho jen vytěžíte. Dostanete nějakou hudbu a fotečky. A diplomky. Budu na nich pracovat jen co to bude možné ,) a s touhle akcí 19.7.2007 Nashledanou!!!

Prozrazení II

31. května 2007 v 13:00 | Sara |  *Povídky-Kriminálka Las Vegas
"Pes? Pes v mý laboratoři?"Sara nadšeně nevypadala.
"Neboj, Saro, ten pes je zvyklí poslouchat a požádal jsem majitelku, aby si ho ohlídala. Vím, že ti zvířata na pracovišti vadí. Ale pochopte, že odmítnout nemůžeme. Už jen proto, že počítala s problémy a proto byla ochotná od toho upustit. Očekávám, že ti sama, Saro, takovou možnost navrhne. Nebo všem, se kterými bude spolupracovat. Ale ať vás v žádném případě, s důrazem na to žádném, nenapadne toho psa vyhodit. Jak jsem již říkal, je to asistenční pes. Nehrajeme si tady na žádného komisaře Rexe. A chci, a očekávám od vás, že zapojíte všechny hosty do vyšetřování. Nechci, aby mi pak chodily na stůl stížnosti, že jste někoho, nebo všechny, to je jedno, diskriminovali. A k té agentce-než na ni začnete mluvit, musíte ji poklepat na rameno, nebo tak něco. Ne ale, že ji sejmete."
"Jasné, Gregu?"zasmála se Sara, protože si vzpomněla, jak před nedávnem chtěl mluvit na ni, když měla sluchátka, a omylem ji praštil do hlavy, takže spadla"na svůj pokus" (:D :D :D ). U kriminálky je holt občas veselo. Zvlášť v Las Vegas. Greg se jen zasmál. Pak velící pokračoval.
"A nestojím o žádné nejapné vtípky na její adresu, jasné?!"s touhle větou se obrátil na Hodgese, který je proslavený podobnými výlevy."Umí odezírat, takže se na vás musí neustále dívat, takže se tomu nedivte. A taky umí znakovou řeč. Tím bych asi končil. Je vám všechno jasné, nebo máte nějaké dotazy?"
"Já jeden."řekl Hodges. Grissom se děsil nejhoršího."Jak máme mluvit, aby nám rozuměla?"
"Otevírat ústa. A pohybovat jimi. A pokud možno se nepusťte do hádky. Nebo nemluvte všichni najednou."
Potom vyšel ven a za chvíli se vrátil, následován dvěma agenty s odznaky FBI a jedním psem. Který ho měl taky. Všichni vypadali lehce vyvedeni z míry. Grega asi nejvíc. No…známe Gregouše, ne??? ( :D :D :D )
"Tak,"začal Grissom. Teď mluvil k jeho lidem. Tudíž k Saře, Cath, Gregovi, Nickovi, Warrickovi, Mie, Hodgesovi, Bobbymu, Archimu, Jackie, Ronniemu, Sofii a Mandy."Tohle jsou agenti z FBI o kterých jsem s vámi mluvil. Tohle je Sue Thomas, její pes Levi a její kolega Jack."
"Dobrý den."
"Zdravím."odpověděla jim agentka.
"A tohle jsou moji kolegové."
"Sara Sidleová, kriminalistka, těší mě."usmála se na ně a postupně si podala ruku s oběma.
"Greg Sanders, taky kriminalista."taky jim potřásl rukama.
"Nick Stokes. Kriminalista."
"Catherine Willowsová, kriminalistka, těší mě."
"A já jsem taky kriminalista, Warrick Brown."
"Mia Dickersonová. Dělám na DNA."
"Sofie Curtisová, kriminalistka."
"Bobby Dawson, nebo "Country" Jsem na balistice."
"Archie Johnson. Pracuju na audiovizuálních analýzách. "
"Ronnie Litra, grafolog."
"Mandy Websterová, dělám na otiscích."
"Já taky. Jsem Jackie."
"A já David Hodges, dělám na trasologii."
"Tak když už jste se seznámili, tak by vám Sara mohla ukázat vaše nové pracoviště."řekl Gil.
"Jasně."řekla stále usměvavě Sara."Tudy prosím."
Vedla je chodbou.
"Snad se vám tady bude líbit. Budete si muset zvyknout na hluk a moc lidí. Pořád se tady někam spěchá, protože jsme druhá nejvytíženější laboratoř u nás. Máme týdně kolem deseti případů, spíš deset až dvacet. A neustále se tady budete potkávat s detektivy z oddělení vražd, od capitána Jimma Brasse. S těmi se potom taky seznámíte. Nebo už je znáte?"
"Ne. Zatím jsme poznali jen vás a Gila Grissona?"dokončil to nejistě agent.
"Grissoma. Jo. Tak jsme tady."vstoupili k ní do laboratoře."Tady je můj stůl. Radši se mu vyhýbejte, jsou tam neustále důkazy a bez rukavic je to trošku nebezpečný. Kvůli možné kontaminaci biologickým materiálem. Tady na boku jsou zásoby, ty jsou tady všude, po pravdě řečeno, ale s těmi pracovat nemusíte. A tady budete sedět vy. Tenhle stůl jsem donesli teprve včera, takže není úplně zabudován. To si upravte jak chcete. Jen bych vás moc ráda poprosila jestli byste dali pozor na ty microscopy. Jsou v nich často důkazy."
"Pokusíme se vám nepřekážet."usmála se agentka.
"To nebudete. Ale pro vaši bezpečnost. Vždycky když se tady s něčím pracuje tak na sobě máme tyhle pláště,"ukázala na věšák vedle vchodu, jestli se tomu tak dalo říkat."všechny schůze, porady nebo administrativní záležitosti a tak podobně projednáváme támhle."ukázala na místnost s jejich milovaným oválným stolem.
"Děkujeme."řekl Jack.
"a. víte, ráda bych se zeptala, jestli vám nebude vadit Levi?"
"Vůbec ne. Bez obav. Támhle mezi těma skříněma je dost prostoru, takže jestli mu tam chcete něco dát. Nevím…ale radši ho držte od támhleté bedny. Jsou tam chemikálie na pokusy a analýzy. Hodně z nich jsou jedovatý."
"nebojte. Levi ví kam může a kam ne. Děkuji."
"Nemáte zač. a nebudeme si tykat? Když teď budeme v jedné místnosti?"
"Ráda."
"Pokud mohu taky."
Sara se na něj jen usmála.
"A teď vám ukážu zbytek. Dole je střelnice. A na boku pitevna. A místnost pro VIP."
"VIP?"
"Tak tomu říkáme. Pracuje tam pomocník coronera. doktora Robbinse, David. S těmi vás pak taky seznámím."vedla je chodbami."Tady pracuje Hodges, na trasovce."
"Trasovce?"
"Trasologii. Hned vedle je DNA. Potom daktyloskopie a další laboratoře. A taky Bobbyho pracoviště. Tomu se raději vyhýbejte. Bobby sice vždycky zařve kolikrát bude střílet, ale radši. Nikdy nevíme, jaké šmejdy máme z místa činu. Potom je jen odpočinková místnost, nebo jak to nazvat. Máme tam taky ledničku. Tu radši nepoužívejte, občas tam má Grissom nějaké své experimenty, takže to moc libě nevoní. A naproti Eckliho kancelář. Kdyby něco, tak víte kde mě hledat. Pak už jen tahle malá místnost,"zavedla je tam."tady jsou skříňky. Ty na konci jsou vaše. A kantýna je taky dole. Zbytek tady v plánu budovy."oběma dvěma je podala."Nějaké dotazy?"
"Snad jen toalety."
Jack se tomu zasmál.
"Tak ty jsou na konci chodby, tamtím směrem. To nepřehlédnete. Jsou hned vedle sebe."
"díky."
"Za nic. Teď se tady zabydlete. Já teď musím jít do terénu."
"A my budeme chodit taky?"zeptala se Sue.
"ano. Ale o tom já nic nevím. To si budete muset vyřešit s šéfem. Grissomem."
Tak a máme za sebou povídku ,) číslo nevim kolik :D :D :D mě vááážně hrabe :D :D :D to asi jak jsem teď nebyla tři dny ve škole. To bylo super ,) a mám konečně klid ,) teda zítra už do školy jdu, jinak bych vám taky nemohla dát zveřejnit žádnou povídku, ani soutěž. A to by mě fakt štvalo. Víte, čeho se začínám bát??? Že píšu jak z červený knihovny-ne zrovna tahle povídka. Ale že tam dávám moc romantiky a tak podobně. Snad se taky nezlobíte za nové postavy. A to jsem ještě nepředstavila ty další dva agenty, co jsou u Jimma :D :D :D ale já jsem prostě musela. To víte…jak jsem teď byla doma, tak jsem koukala na seriál Sue Thomas:agentka FBI. Snad se vám to nezprotiví a ani se vám nezprotiví moje povídky. To by mě fakt moc mrzeloL takže mi dyžtak písněte váš názor, abych mohla podle toho pokračovat v tvorbě. Prosím vás o to!!! A taky se snad nebudete zlobit, že jsem (krom Jorja proti) taky přidám rubriku Sue Thomas:agentka FBI. A občas se tady taky něco objeví. Mě totiž tak štve, že to nemůžu vidět, protože budu chodit do školy, že to sem nemůžu nedát. Tak mi to dyžtak odpusťte a kdyby byly náááhodou hóóódně velký problémy tak bych to zrušila. Ale to snad neL nebudu musetL je to blogis CSI-GSR, ale je taky trošku blog Sara Sidle. Takže bych chtěla, abych sem mohla taky dát něco co mě zajímá-krom CSI LV. I když ono toho kromě Kriminálky Las Vegas moc není :D :D :D
Tak papapa vaše SaraJ (as Sue :D :D :D )



Prozrazení I

31. května 2007 v 13:00 | Sara |  *Povídky-Kriminálka Las Vegas
Tenhle večer měla Sara nastoupit do služby. I když se nemohla dočkat, až zas začne pracovat, měla z toho obavy. Kvůli Catherine a Ecklimu. Nechtěla se zas dostat do průseru a tím do něj zatáhnout i Grisse. Ale služba začala celému týmu dřív, než si mysleli. A ne nejpříjemnějšími událostmi-aspoň pro Saru…
Zapla si DVD a když si k němu chtěla i s pozdním obědem sednout, vstala ještě a šla si udělat caffe. Zvedla se, došla si pro mléko a dala vařit vodu. Potom přišla k přehrávači a mimoděk, ani nevěděla proč, se podívala na kliku u otevřeného okna. Nic zvláštního tam nebylo. Po chvilce se i s hrnkem vracela zpátky k televizi, ale něco se změnilo… na okenní klice, na kterou se před chvílí dívala, visel řetízek. Nebylo by na tom nic extra divného, kdyby nepatřil její matce. Upustila hrnek a po deseti minutách zírání zavolala Grissomovi. Ten po čtvrt hodině i s Nickem, Warrickem dorazil a po nich vstoupila i Catherine. sara ji sjela pohledem. Je jasné, že společné fotky s Gilem odnesla.
"Co se stalo? Mluvila si hrozně vyplašeně."položil ji Grissom ruku na rameno.
"Já…"ukázala na ten řetízek.
"Co je na tom divného?"zeptala se Cath, ale Sara odpovídala Gilovi.
"Byl mojí matky."
Kriminalista se napřímil a v očích se mu zablesklo.
"Pořád to nechápu."řekla Willowsová. Ani Griss, ani Sara jí na to neodpověděli.
"Už od osmdesátého čtvrtého ho nesundala."odpověděla Sidleová na šéfův pohled.
"Jak to že ho mohla mít?"
"Asi ze soucitu."
Oba dva o tom mluvili tak, aby z toho nevyplynulo, kde se Sařina matka poslední dobou nachází. Pak začal Gil úkolovat.
"Nicku. Ty s tím řetízkem jeď do laboratoře, kvůli otiskům. Catherine, projdi okolí. A ty, Warricku, se poptej sousedů. Třeba o něčem vědí, nebo si aspoň něčeho všimli."
On sám zjišťoval, jak to s tím řetízkem dosud bylo. Sara měla pravdu-nechali ji ho ve vězení z milosti. Nebo spíš lítosti. Týraná žena, děti v děcáku…mučednice sama, která navíc sedí.
v laboratoři už všichni byli.
"Tak co máte?"zeptal se jich Grissom.
První promluvil Warrick."Dva sousedé si všimli nějakého Araba, který se kolem Sařina domu ometal. Několikrát. I dneska."
"Já jsem našla nějaké otisky na okně. Dala jsem je Jackie. Uvidíme, kolik jich nakonec bude tvojich, Saro. Pak stopu, pánské boty, u schodů."
"Kde je Nick?"zeptal se Gil.
"Půjdu se po něm podívat."Sara ho našla před počítačem. Když ji viděl, trochu nadskočil.
"A-a-ahoj."řekl ji s trochu vyklepanýma očima.
"Stalo se něco?"
"Saro…já…našel jsem dva otisky…"
"A?"
"A jeden jsem projel CODISem."
"A?"
Najednou zbledla. Obešla stůl a postavila se vedle něj. Viděla tam fotku s její matkou, Laurou Sidleovou. Takhle si ji nepamatovala…ne ve vězeňském oděvu, s takovými vlasy… … Jediné, co na tom bylo stejné, byly modřiny, které byly pořád tak moc výrazné. A pořád jich bylo tolik… Sara se zakymácela a lehce ztratila rovnováhu. Nick, který se hned vymrštil ze židle, ji přidržel a pomohl ji posadit se.
"Sari. Dobrý?"
"Jo…já…já…"
"To je dobrý. Nemusíš mi nic vysvětlovat."
"ale…"
"Nikomu to neřeknu, neboj."
Chvíli seděla a dívala se před sebe.
"Díky."Vstala, položila mu ruku na rameno, políbila ho na tvář a odešla. Nicka začal ten příběh zajímat. Podíval se na stání-informace o zločinu. Zamávalo to s ním, když to všechno četl. Nikdy v životě by ho nenapadlo, že Sařina otce ubodali, navíc její matka. A že potom jeho kamarádka vyrůstala v děcáku.
"Chudinka."vydechl.
"Cože? Kdo?"zeptala se Sofia, který šla náhodou kolem. Nick srazil složku Sařiny minulosti na lištu.
"Nic. Mi zas něco ujelo."
"Nevěříš mi?"
"Co?"
"Že mi to neřekneš."
"Ne. O nic nešlo. Jen o…"všimnul si, že má na liště taky mail od Sary, kde byla týraná zvířata."..tyhle fotky."
"Aha. Tohle je hnus. No, já už musím."
"Jasně."
Nick si oddechl, když odešla. To by mu Sara asi neodpustila. Jen doufal, že si nevšimla ikony, když si byla prohlédnout ten mail. Stejně by se z ní moc nedozvěděla…
Pro Nicka teď bylo těžké mluvit se Sarou. Nebo s ní jen někam jít, vidět ji. Když viděl, jak se usmívá, vždycky si vzpomněl na všechno okolo jejího dětství. Co by dal za to, aby se do toho vůbec nehrabal. Kdyby si nečetl tu složku…tu zatracenou složku. Ale už je pozdě říkat si kdyby…holt věděl všechno. A musel Saru brát jako před tím. Kdyby tohle tak věděla Catherine…třeba by pak konečně přestala vyšilovat, když je Sara prudká při případu o týrání žen a dětí. S čímž ovšem vyvstával nový problém-co když se prořekne. To by pak u Sary skončil. Ne -jen- jako kamarád, ale jako člověk, spolupracovník, kriminalista…při tý představě se nekontrolovatelně roztřásl.
"Co to tady vyvádíš?"zeptal se ho pobaveně Warrick.
"Nic…to jen. To je fuk. Co ty tady?"
"Přišel jsem se tě zeptat na ty otisky. Sara za tebou sice byla, ale hned co se od tebe vrátila odešla ven. Na střechu. Takhle jsem ji ještě neviděl."
"Do hajzlu!"zařval Nick a srazil všechno co měl na stole.
"Co to do tebe vjelo?"
"Něco jsem asi pekelně zvoral."
"Upřesnit bys to nemoh?"
"Ne. Nemoh."s těmi slovy se vyřítil ven, všichni na něj zírali a na konci chodby se mu postavil Eckli, kterýho chtěl očividně zastavit."Uhni."odbyl ho a pokračoval dál. Když na něj Eckli volal. "Stokesi! STOKESI!"nic to s ním nedělalo. Vylez na střechu, kde Sara seděla a …no tak to se podržte…kouřila. Přešel k ní a sednul si naproti.
"Moc mě to mrzí, Saro."
"Tebe nemá co mrzet."
"Ale jo. Neměl jsem se v tom hrabat."
"O to přece nejde. Lepší že si to udělal."
"A v čem?"
"Teď si o mě aspoň nebudeš myslet, že jsem dcera vraha. I když…být dcera vraha a ještě násilníka není gól. Ale s tím se nějak vyrovnáme."usmála se na něj. pak se začala smát ještě víc.
"Co je?"
"Nenapadlo by mě, že to bude tak snadný."
"Co?"
"Víš, Nicku, věděla jsem, že se to jednou provalí. Ale myslela jsem si, že pak tejden nevylezu z domu. Ale toho pocitu už jsem se zbavila. Není mi tak zle. Možná je to proto, že o tom víš zrovna ty. Můj nejlepší kámoš."
"A co Greg?"
Sara se usmála."Díky."
"Za co?"
"No…že se semnou ještě bavíš."
"Proč bych neměl."
"Hodně lidí, když se dozvědělo, o mě rodině, se na mě vykašlalo. Byla jsem ta holka, který ubodali tátu. No a když se přišlo na to, že ho ubodala moje máma, bylo to ještě horší."
"Tyhle lidi jsou hajzlové."
"Možná máš pravdu, ale byla to společnost proti … mě."
"I tak. Ty přece nemůžeš za to, co se stalo. Rodiče si nevybíráme."
"V tom máš pravdu."
"To si piš. Proč si vůbec tady?"
"Potřebovala jsem si to všechno promyslet."
"No tak to já taky."
"Jak to?"
"Je to zvláštní…takový jiný…"
"Jo. To říkali všichni."zasmála se.
"Všichni?"
"Ti, co se o tom nakonec dozvěděli. Někdo mě totiž nebral jako…no jak to říct…oběť. Ale jako původce…nebo…někoho kdo se na tom podílel…kdo to způsobil…jako by to byla moje vina…"
"Tak to není náš případ."
Najednou se tam objevil Eckli. Byl politý caffem a Nickovi došlo odkud…to jak do něj strčil, aby mohl projít.
"No to jsem si mohl myslet. Že v tom bude Sidleová."
"To zas v čem?"vydechla Sara značně znuděně.
"No…Saro…asi bych ti měl říct, že když jsem mířil sem, tak jsem srazil Eckliho."
Sara chytla výtlem."Že já se musím zdekovat v nejlepším."
"Co si to tam zas šuškáte?"
"Nic. Jen vymýšlíme vhodnou omluvu."vymyslela si Sara.
"No to určitě. A co vůbec děláte na střeše?"
"Sedíme."řekl jakoby prostě Nick. Sara se tomu zase začala smát.
"Tak už tady máme dva drzouny?! Chceš být taky suspendován, Stokesi? A ty potřetí, Saro?"
"Ne, díky, Conrade. Už bych nemohla zaplatit nájem."tomu se zase začal smát Nick. Ten dům byl, mimo jiné, Sary. Nebyla v podnájmu. Eckli jich měl dost a tak radši odešel. Po deseti minutách odešli i oba kriminalisté. A viděli, že Conrad je u Gila v pracovně.
"A jaj."řekla Sara s pokrčením tváře.
"To bude bolet."doplnil ji Nick. Ale oba se tomu zase jen začali smát…když je Eckli viděl celé vysmáté před kanclem, jeho pohled začal probodávat všechny okolo. Vyřítil se ven z místnosti a následoval ho Grissom. Ten se ovšem zastavil u dvojice kamarádů. Oba dva očekávali to nejhorší.
"Nicku. Ty mu zaplatíš čistírnu."
"To je všechno?"
"Ano, všechno."
"a já?"zeptala se Sara.
"Co ty? Nic."
"Nic? Žádnej trest?"
"Ne. Nebo si mu něco udělala?"
"Ne. To ne, ale…když jsem jeho oblíbenkyně."
"Ale máte nad sebou velikou hrozbu. Teď vás bude sledovat skoro i ve dne."
"to abych si zatáhla žaluzie."zasmála se kriminalistka.
"Ale teď bych vám chtěl někoho představit."
"koho?"
"Dotyčné osoby už čekají, ale nejdřív vás musím všechny dát dohromady."
"Najdu Warricka."
"A já Grega."
"Ale před tím bych s tebou rád mluvil, Saro."
"O čem?"
"Spíš o kom."
"Tak o kom?"
"Našli jsme toho chlapa, co ti tam dal ten řetízek."
"A kdo je to? Proč to udělal?"
"Protože ho najali."
"A kdo ho najal?"
"Tvoje matka."
"Cože? To si ze mě děláš srandu?"
"Ne. Saro, víš…oni ji pustili."
"Aha. A tímhle o sobě chtěla dát vědět?"
"Jo. Tak nějak. A…"
"Ještě něco k tomu?"
"Ten chlap tě sledoval už půl roku."
"To jsem si ničeho nevšimla?!"
"Dal ti kamery do bytu, před něj."
"Proč?"
"Tvoje matka o tobě chtěla vědět co nejvíc."
"Aha, no to se ji povedlo."
"Dobrý?"
"Jo…jo…v pohodě. Můžu teď jít najít Gregouše?"
Gil ji na to jen přikývl a usmál se.
Po deseti minutách se konečně všichni setkali.
"Takže…"začal Grissom."Vzhledem k tomu, že se rozhodla FBI přesunout z Rena přímo k nám do Vegas, musíte se teď načas podělit o pracoviště s dvěma pracovníky. V zadní části budovy, vedle pitevny, se opravuje křídlo, a dostavuje, tam potom přejdou i s jejich kolegy. Do té doby ale budou sdílet kanceláře, spíš laboratoře, se Sarou. Tobě teď odešla Sofie, takže by si měla mít v zadu volno. a máš ji jednu z největších, takže by se tam měl ještě jeden stůl vejít. Vybavení, které by se ti tam nevešlo přesuneme zatím ke Gregovi. A potom se uvidí. Je to jen načas, takže se není nutno znepokojovat. Kdyby s tím byly nějaké veliké problémy, tak se pokusím dohodnout s Jimmem, jestli by pro ně nenašel nějaké místo u něj na oddělení vražd. Ale on sám tam má další dva agenty, takže o tom pochybuji. Není snad nutno připomínat, jak se máte chovat. Eckli čeká až uděláme chybu a to mu neulehčíme. Reprezentujete město, takže se podle toho, prosím, chovejte. Kdyby byly jakékoliv problémy tak se na mě obraťte. Ovšem…stejně jako naši hosté. Jen abyste s tím počítali. Pokud jde o hudbu, která tady poměrně často zní,"podíval se na Grega,"nebo spíš řve, musíte se dohodnout s agenty. Nechci, aby byla naše laboratoř známá jako hudebniny. Jasné?"všichni mu na to přikývli, ale Sara s Gregem na sebe znamenitě mrkli."A ještě k návštěvám, které se tady poslední dobou rozptýlily. Sem na oddělení je zakázaný přístup civilistům kvůli možné kontaminaci důkazů. S tím jsem taky oba agenty obeznámil. A proto žádám, abyste se podle toho taky chovali. Nehodlám je poučovat, abyste to nakonec porušili vy. Jsou také seznámeni s tím, že když budou někde důkazy, nebo když s nimi budete pracovat vy, nemají se vám do toho plést. Ale to samé očekávám od vás-až budou oni žádat o shovívavost nebo soukromí, vyklidíte pole. To platí hlavně pro tebe, Saro, když jsou u tebe v laboratoři."kriminalistka přikývla."A vědí, že když je požádáte, aby odešli, tak to mají udělat. Což je oboustranné pravidlo. Ale budete jim to sdělovat slušným způsobem, zdvořile,"při této větě se významně podíval na Saru."a ne při každé prkotině, která se namane. Jasné?"
Všichni něco zamumlali, jako že -ano-.
"A teď je tady poslední upozornění. U nás, i u Jimma, je jeden agent a jedna agentka."
"Už chápu proč jsou u Sary."zasmál se polohlasem Warrick, nakloněný k Nickovi.
"Vsadíš se?"opětoval Nick.
"Pánové,"přerušil je Grissom, když si podali ruce na sázku."ne že bych se vám do toho chtěl plést, ale poslechněte si všechno. My máme teoreticky tři agenty. Protože zmíněná agentka je hluchá..."
Tohle vyvolalo v místnosti totální ticho. Pak Grissom pokračoval."A jako doprovod má asistenčního psa."

Kolik se toho musí ještě stát

31. května 2007 v 12:58 | Sara |  *Povídky-Kriminálka Las Vegas
Už dávno se ve Vegas setmělo, už dávno usnuli obyčejní obyvatelé města.
"Saro, vstávej."budil Nick kriminalistku, která po dlouhé trojité směně usnula na pracovním stole, podložená rozepsaným hlášením o posledním případu. Kolega ji lehce strčil do ramene.
"Co je?"zazívala Sidleová.
"Musíš to do konce směny dát Ecklimu na stůl."
"No jo. Jak já ho nenávidím."
"Vítej v klubu."řekl ji Stokes od dveří.
"Kolik jich už máme?"
"Hodně."
"Hahaha…"vydechla kriminalistka a hlavou opět spadla na složku."Au…"tak tahle rána ji probudila. Nick se zasmál a odešel. Sara ještě půl hodiny psala hlášení a potom vstala, odnesla ho Ecklimu a přála si, aby tam nepřišel. Můžete si domyslet, kdo se objevil ve dveřích…
"Á, Saro, čemu vděčím za příjemnou návštěvu."řekl úlisně předstíravým přátelským hlasem. Kriminalistka protočila oči a pak se na něj se strojeným úsměvem otočila.
"Mému hlášení."byla na odchodu, když ji zavřel dveře před nosem.
"Rád bych s tebou mluvil."teď zněl jeho hlas formálně a nepříjemně.
"A o čem?"Sara se postavila naproti němu odmítavým postojem.
"O tvém pohovoru s Grissomem."
"Co k tomu máš?"
"Jen bych chtěl dodat, že přišel trochu pozdě. Nemyslíš?"
"No…po pravdě…ani ne."
Eckliho to trochu zarazilo. Když začala, myslel si, že na tom bude podobně jako on. Zas se ukázalo, jaká je to blb. Jak by mohl někdo z týmu pochybovat o Grissomových schopnostech…vůbec…prostě o něm…
"Aha…hm…už jsem si myslel, že máš podobný názor. A že jsi dostala rozum."
"To těžko. Chtěl si, abych si s ním promluvila, ne? Tak…teď máš obě hlášení a teď bych mohla jít i já. Mám totiž, k tvému údivu…možná, i další práci. A ty mě od ní zdržuješ."
"Tak to potom pardon."otevřel jí dveře a hned potom, co vyšla ven, jima prásknul, až kriminalistku málem sejmul klikou. Sednul si, nebo sebou spíš prásknul do křesla a Sařino hlášení srazil ze stolu. Pod ním leželo Grissomovo, o pohovoru se Sarou, takže se hnedle proletělo druhé. Jenže…na stole se mu válelo asi pět dalších hlášení a všechny byly od Grissových lidí. Srazil je všechny a praštil rukou do stolu. Když zvedl hlavu, zjistil, že na něj civí všichni přítomní. Vzhledem ke skleněným dveřím a všech stěn to nebylo složité. Dokonce byl přítomen i Jimm, který se Sarou, Cath, Gilem, Gregem, Nickem a Warrickem seděl hned přes chodbu. Sofia byla s Miou v laboratoři. Conrad se naštval, rozrazil dveře a lehce hysterickým tónem zařval na pracovníky.
"Nemáte práci?!"
Akorát tím zajistil pohledy těch pár, kteří si jeho"agresivního"chování k hlášením nevšimli. Prásknul za sebou dveřma, které toho dnes měly očividně moc, až mu vyletěly z pantů. To už bylo na Saru moc. Vyprskla smíchy, až, a to doslova, spadla ze židle. Tomu se zase začali smát všichni okolo, kromě Eckliho. Ten nasadil svůj chladný výraz. Jenže když smích neustál, došla mu trpělivost. Myslel si totiž, že se smějou jemu. On totiž Saru padat neviděl a fakt, že ji nevidí mu starosti nezpůsoboval.
"Grissome!"zařval Eckli už zase v ráži. Kriminalista přišel k němu do kanceláře o to pomaleji, když se musel vyhýbat kusu skla ležícího na zemi, který před chvílí visel v pantech.
"ano. Conrade?"
"To si nemůžeš ohlídat vlastní oddělení?!"
"Já myslel, že je to tvoje oddělení."
Eckli se zarazil. Teoreticky měl pravdu. Ale nemohl připustit fakt, že v něm mají větší autoritu.
"Tvůj tým si klidni sám!"potom někam odešel.
"Rád."odpověděl, sice už jen jeho zádům, Grissom.
Jenže tím Eckliho hněv nekončil. Jen, co potkal Saru před její laboratoří, pustil se do ní.
"Sidleová můžeš mi říct, co ti připadá vtipného?!"
"Ne."
"Ne?! To jako na co -ne-?!"
"Že ti nemůžu říct, co mi připadá vtipnýho."
"To je drzé chování!"
"No…ani ne. Teď mě omluv, Conrade, musím vypadnout."obešla ho. Tím odpor k ní, i ke Gilovi, vzrostl. Od téhle chvíle už jen čekal, až udělá Sara chybu. To se stalo hned další den.
Už od poslední hádky mezi ní a Catherine to nebylo nejlepší. Napjatá atmosféra by se dala v místnosti krájet, když tam byly spolu. Což se moc často nestávalo. Až na porady, kde museli být všichni. Možná i proto se je snažil Grissom zkracovat na nejmíň. Po jedné z nich, Catherine oslovila Saru na chodbě.
"Saro?"
"Co je?"
"Mohla bych s tebou mluvit?"
"Hm…tak mluv."
"Nechápu, proč vždycky tak přehnaně reaguješ, když jde o domácí násilí, nebo problémy s dětmi. Jsi jak utržená ze řetězu, ale to už jsem ti říkala. Jak ti může Grissom na ty případy vůbec dávat…"
"Gila do toho netahej!"
"Jeho se to týká! A proč si ho nechala vzít to na sebe? Že je to vinnou jeho vedení?"
"O tom já nic nevím. A tobě do toho taky nic není!"
"Ale je. Nechápu, že ho můžeš nechat vymáchat se v tom za tebe!"
"Ty mi tady laskavě nedělej přednášky o morálce, laskavě!"to už se dala do pohybu a Willowsová za ní. Už je sledovala celá laboratoř.
"Co tím myslíš?!"
"Co asi?! Jak se s tím pitomcem Ecklim bratříčkuješ! Jdeš víc po politický dráze! Stala se z tebe kariéristka! A za nás se neumíš postavit! Lituju, že občas musíme pracovat pod tebou!"
Catherine ji na to nestihla nic říct, protože ji předběhl Eckli.
"Sidleová…!"
"Jo jasně! Cestu do kanceláře znám."
Vešli dovnitř.
"Víš, o co si po tomhle koleduješ?!"
"Hm…myslim si že o průser."
"Co to zas děláš?!"
"Co bys řek?!"
"Tohle už začínáš přehánět!"
"Ani bych neřekla!"
"To mi je ale jedno! Co bys řekla, nebo ne! Tady jde o to, že se zase…!"
"Nevhodně chovám je služebně starším a blablabla…"
"Tak tohle už vážně přeháníš!"
"Pořád ještě ne"
"Saro, víš vůbec s kým mluvíš?!"
"Jo vim. S kariéristou a politikem as kriminalistou. A s tím, kdo neustále leze do zadku. A když něco podělá, hází to na druhý. Tudíž s tebou. Ale tohle už jsme si jednou řekli."
"Máš týdenní vyhazov bez nároku na plat!"
"To už tady bylo."
Vyšla ven, práskla dveřma, které napůl už zase vylétly z pantů. Byly čerstvě po opravě. Catherine stála o metr dál.
"Spokojená?!"vyjela na ni mladá kriminalistka.
"Myslíš, že jsem chtěla, ab…"
"Nech si tyhle kecy!"
"Sidleová! Dva týdny!"
"Bezva!"
"A omluva!"
"Tak na tu ti seru!"
Všichni v okolí deseti metrů na ni zírali. Takhle nikdo nemluvil ani s Ecklim…a když na to přijde…ani s Willowsovou…Otočila se a odešla. Nešla za Grissomem…prostě nic. Věděla, že se to k němu stejně dostane. Mohla možná jít první vykládat svoji verzi, ale neměla na to náladu. Bude to jako minule-večer zaklepe na její dveře (klíče nepoužije) a přijde řeč na alkohol a dětství…
Tentokrát to ale bylo jiné. Zrovna když otevírala dveře u auta, ji chytil za ruku.
"To je rychlý přenos informací."řekla.
"Miláčku. Co se to s tebou děje?"
"Já si Catherine nevšímala. Nemůžu za to, že ji Eckli proceďuje, protože je kariéristka jako on."
"Tohle si o ní myslíš?"
"Poslední dobou jo. O některých věcech si rozhoduje sama, i když je pod tebou."
"a proč ses pustila do Conrada?"
"To on do mě, Gile. Já jen reagovala."
"Co zas říkal?"
"Všechno možný. Oba dva to sváděli na tebe."
"Oba dva?"
"Jo. Catherine a Eckli."
"A co na mě sváděli?"
"Moje problémy…posledně. Catherine už táhne za jeden provaz s Ecklim. Už ji nesnáším víc než Sofii. A to je co říct."
"Půjdu si s nimi promluvit."
"Jak myslíš."
"Ty o tom pochybuješ?"
"To ani ne. Ale myslím, že tohle nebude tak snadný jako před tím."
Grissom kývnul hlavou a jeho ztrápený pohled se upíral do Sařiných smutných očí.
"Gile, nebylo by lepší, kdyby si mě nechal jít."
Tohle bylo jako facka, co ho probudila…probudila v něm touhu bojovat…o ni… jenže ji na tohle nic neřekl. Neměl slov. To, co cítil a po čem toužil, nešlo říct. Nešlo to vyslovit. Jen se na něj podívala, nasedla do auta a odjela. Podívala se do zpětného zrcátka na muže, který tam prostě stál a kterého tolik milovala…na muže, který pro ni byl vším… … …
Grissom se vrátil do budovy kriminálky a první co udělal bylo, že vrazil ke Catherine.
"Mohu se tě na něco zeptat, Catherine?"
"Jasně."
"Proč sis se Sarou nepromluvila sama?"
"Ale promluvila…"
"Vždycky to za tebe nakonec vezme Eckli."
"Nemůžu za to, že se tam pak objeví."
"Catherine, řekl bych, že se pomalu dáváš na jeho stranu."
"Od kdy jsme tady rozděleni na strany?"
"Od doby, kdy jde Eckli po mých lidech."
"Já bych řekla, Gile, že spíš od doby, co se všechny problémy týkají Sary."
"Ne. Ale když už jsme u toho…jsme jeden tým. To znamená, žr když jsou jakékoliv problémy. Řešíte to mezi sebou, nebo se mnou."
"S ní se ale mluvit nedá! Ne v klidu!"
"Nic o tom nevíš, tudíž ji nemůžeš soudit!"
"No jo. Tvoji Sarinku nikdo soudit nemůže…"
"Dost, Catherine! tohle už vážně přeháníš."
"Tím bych si nebyla tak jistá. Vždyť ty ji proceďuješ…!"
"Ne! Neproceďuji."
"Ale ano. Vždyť si se v tom vymáchal za ni!"
"To dělají nadřízení, kteří si stojí za svými kolegy, kterým velí."
"Nebo zamilovaní a naivní chlapi."
"Tím chceš říct co?!"
"Že si s tebou dělá co chce. Jednou ti práskne dveřma před nosem a další den je všechno v pořádku. Je to neřízená střela…"
"Tohle ale není z tvojí hlavy."
"Ale je. Nechápu, že se v tom rochníš za ni."
"Tohle nemusím poslouchat."
"Ale měl bys."
"Pořád jsem tvůj nadřízený."
"Dlouho nebudeš."
Tahle věta rozhostila v místnosti naprosté ticho. Grissom byl zaražený a Catherine věděla, že něco zvorala.
"cože?"
"Dohodla jsem se s Johnem Paulem, který bude odcházet, že ho vystřídám ve velení denní směny."
"a to mi říkáš až teď?!"
"No…"
"Catherine! myslím, že jsem se v tobě zmýlil. Jsi už jako Eckli. Jdeš po kariéře. Zklamala si mě."
S touhle větou odešel.
"Gile…"zavolala na něj ještě ze dveří, ale on se ani neotočil. To už jim končila směna.
"Gile, mohl bych s tebou mluvit?"zeptal se ho ještě Eckli.
"Prosím."ukázal mu na křeslo."O co jde?"
"O Saru."
"Pokud očekáváš, že ji propustím, pak se mýlíš."
"Takovou reakci jsem čekal. Říkal si, že jsi přijal opatření…"
"ano, přijal."
"Ale nevypadá to tak."
"Je to všechno?"
"Rozmysli si to."
To ale nehrozilo…
Warrick, Nick a Greg odešli na skleničku. Catherine seděla za stolem. Přemýšlela o tom, co jí řekl Grissom. Neměl tak trochu pravdu? Že jde po kariéře?…
… … …
Bylo to už devět dní, kdy Saru odvolali a Grissom za ní ještě ani nebyl. Ne že by mu nechyběla, nebo na ni nemyslel, ale…něco hledal…
Když stál asi v jedenáct v noci na příjezdové cestě k jejímu domu, nenapadlo by ho spojit si kolo, stojící opřené o roh budovy, s…
Zaklepal na dveře, chvilku počkal a potom slyšel cvaknutí dveří ve kterých se objevil mladík. Mohlo mu být tak osmnáct, asi jako Lindsey.
"Johnny? Kdo je t…"uslyšel Sařin hlas. kriminalistka se objevila za chlapcovými zády. Bylo vidět, že ji překvapil a její výraz byl přesným odrazem Grissomova.
"Johnny, běž do pokoje. Jo?"řekla mu.
"Moh bych jít ven? Domluvil jsem se s kámoškou."
"Jasně, ale…"
"Neboj, brzo se vrátím. Dík. Čus."
"Ahoj."
"Naschle."řekl mladík Gilovi.
"Pojď dál."řekla Grissovi Sara.
"Děkuji. Víš…omlouvám se, že sem jdu až teď, ale…"
"to je dobrý."
"Kdo to byl?"
"Myslíš Johnnyho? Sedni si."ukázala gauč, na kterém Grissom seděl i TENKRÁT, když mu poprvé říkala o její rodině…"Je to syn mého bratra. Ten musel někam jet a…tak se o něj teď starám já."
"Aha…"
"Gile. Já…nechci, aby to vypadalo jako konec…ale…dej mi prosím trochu času…po tom všem v práci…"Gil nic neřekl a tak pokračovala."Máš kvůli mně leda problémy…a teď se musím věnovat ještě Johnnymu. Ale nechci, aby se do tebe někdo navážel kvůli mně."
"Ty víš, že mi to nevadí."
"Ale mě jo."
Chytil ji za ruku.
"Gile. Jen než si to promyslím. To jak se mám chovat, abych tě nedostávala do neustálých MÝCH průserů."
Chápal ji…tak bude muset s tím překvapením počkat…(jako vy…)
"Zavoláš mi?"zeptal se ji ve dveřích.
"Jako by se už stalo."usmála se, políbila ho a zavřela dveře.
Tak tohle byla povídka :D :D :D její psaní stálo za to :D :D :D bráno v uvozovkách :D :D :D tak nejdřív jsem si nad ní zaplakala, když jsem trpěla depkama ze samoty a že mi moc chyběli kamarádi, hlavně Patrick, protože si s ním jinak nepíšu :´(…a potom jsem z ní zase místy chytala výtlemy :D :D :D že jsem málem padala ze židle já :D :D :D no taky jsem Sara ne :D :D :D a potom jsem pochybovala o tom, jak popisuju Cath. To kvůli Nesting Dolls. Jestli jsem někde udělala z Cath už velícího noční směny, pak se omlouvám, ale já už nejsem schopná to rozlišovat :D :D :D to mě dohánělo k šílenství. Když jsem to napsala, pak přepisovala do pc a zjistila jsem ty odchylky. A ještě ke všemu jsem to včera přepisovala a ten debilní comp se mi sesekal. To jsem myslela, že ho rozkopu. To ale fakt. Protože jsem měla přepsanejch a pozměněnejch už šest listů. A dneska, když jsem smířená se ztrátou šla psát znova, otevřela jsem World a zjistila, že se mi to tam uložilo i přes restart :D :D :D :D :D :D :D :D :D jsem z toho nemohla. To jsem tady včera vyváděla a bulela :D :D :D že je to po dlouhý době srandovní povídka (jak v čem) a já ji ztratila :D :D :D jsem dodo :D :D :D a ještě ke všemu mám víc než dva záchvaty za denL ach jo…nevadí :D :D :D aspoň budu ve škole strhávat veškerou pozornost a nebude to všudy přítomnou CSI :D :D :D mě hráblo :D :D :D to bude tím, jak dlouho jsem si nepsala s váma, lidičky moji, a s Patrickem :-*:-*:-* můj nejmilejší kamarádJ
taky by stálo za zmínku, že se do mého blogu někdo začal navážet. Ani nevíte, jak mě neštvalo, že jsem si ho nemohla sama obhajovat. Protože jsem se na pc skoro nedostala. Tyhle lidi já vážně nechápu-napsala jsem to v komentářích a píšu to i sem ::: TOHLE JE CSI -GSR TUDÍŽ HLAVNĚ O GILOVI A SAŘE!!! A KE KOPÍROVÁNÍ-JÁ SI FOTKY STAHUJU ZE ZAHRANIČNÍCH SERVERŮ TAKŽE SI NA MĚ NIKDO NEMŮŽE STĚŽOVAT!!! NE JINÉ BLOGY. A DŮVOD, PROČ TYTO ZAHRANIČNÍ SERVERY NEUVÁDÍM JE TEN, ŽE BY AUTOMATICKY VŠECHNY OSTATNÍ BLOGY KOPÍROVALY STEJNÉ FOTKY A NÁVŠTĚVNÍCI BY ZDE NIC NOVÉHO NEVIDĚLI. POKUD MÁM NĚJAKÉ FOTOGRAFIE, NOVINKY NEBO TAK NĚCO OD KAMARÁDEK, NEJ KAMARÁDEK
J, TAK UVADÍM ODKOHO, NEBO Z JAKÉHO JEJICH BLOGU!!! A ONY TAKÉ VĚDÍ, ODKUD VŠECHNY FOTOGRAFIE BERU, PROTOŽE JIM VĚŘÍM. POKUD MÁŠ BLOG (ADRESOVÁNO STĚŽOVATELCE) PAK TO POCHOPÍŠ A NEMĚLA BY SI SE TOMU DIVIT. JESTLI ŽÁDNÝ NEMÁŠ, NEDIVÍM SE, ŽE TO SEM PÍŠEŠ, PROTOŽE TO NEMŮŽEŠ CHÁPAT. TÍM BYCH KONČILA A JEŠTĚ DĚKUJU VŠEM, CO SE MĚ ZASTALI ,) A MÁM TADY SLIB :::
JEN CO MI PŮJDE POČÍTAČ, DÁM SEM NA BLOGIS VŠECHNY FOTKY Z NESTING DOLLS, KTERÉ KDE NAJDU. A TAKY KUPU DALŠÍCH FOTEK ,) JAKO OMLUVU ZA TO, ŽE JSEM TADY TEˇD NEMOHLA BÝT. ANI NEVÍTE, JAK MĚ TO MRZÍ. A TAKY DALŠÍ POVÍDKY,) BUDU PSÁT JAK DIVÁ :D :D :D A TAKY VŠECHYN NALEZENÉFOTKY Z DÍLŮ, KTERÉ PROPÁSNU
L TAKŽE SE NEBOJTEJ A MÁM TADY SOUTĚŽKU,) NEBO SPÍŠ REKORDÍKY,):::
PRO ZAČÁTEK:::O ČEM TO BUDE??? TO SE JUKNĚTE DO ČLÁNKU S NÁZVEM NĚCO NOVÉHO ,) A URČITĚ SE PŘIPOJTE,) MÁM TOTIŽ I CENY. TY DOSTANETE JEN CO MI PŮJDE PC, PROTOŽE PŘEDÁNÍ BUDE PŘES E-MAIL NEBO ICQ ,) TAK DO TOHO!!!

VAŠE ROZEPSANÁ :D :D :D SARA (o je ale doslov, co :D :D :D )


Upřímnost se dává zadarmo

31. května 2007 v 12:58 | Sara |  *Povídky-Kriminálka Las Vegas
I když to bylo už pár dní, co úspěšně vyřešili případ a zatkli masového vraha, Grissom pořád zíral před sebe na nástěnku, kde visely všechny případy, co nikdy nevyřešil. Zřejmě měl pocit, že je nespravedlivé, že tahle jména tu pořád ještě jsou. Zároveň nevěděl, co s tím má dělat. Nikdo by je znovu neotevřel. Nemá nové stopy. Byl to začarovaný kruh…Grissoma a jeho svědomí…
"Pořád ti to vrtá hlavou?"vešla dovnitř Sara.
"Ne. Tohle už ne."
"Takže tyhle další zločiny?"ukázala nad hlavu.
"tak tohle už ano."
"Gile, nemůžeš si to pořád vyčítat."
"Jsme tady od toho, abychom je vyřešili."
"Ale jsme jen lidé. I kriminalisté dělají chyby a nejsme všemocní."
"Asi máš pravdu."
"Máš šanci zatknout další padouchy. Teď volal Cavalier. Napadený student na univerzitě."
"Jiné případy už nejsou?"
"Zatím ne. Taky je teprve začátek směny."
"To je fakt. Dobře. Jedu tam."
"Ale…kdo tam pojede s tebou?"
"Tina. Pamatuješ si na ní, ne?"
"Jo…jasně. Jak bych mohla zapomenout." Tina byla žena, která u něj seděla v kanceláři každou směnu už od jejího příjezdu. Sara ji moc v oblibě neměla a ani Tina ji.
Grissom ji na to nic neřekl, jen odešel a Sara viděla, jak cestou ženu zastavil a ta s ním po chvíli hovoru odešla.
"Leze ti na nervy?"zeptal se jí ze zadu Nick. Sara sebou cukla.
"Ne. Měla by?"
"No…Grissom s ní tráví spoustu času. Nalepila se na něj jak moucha na lepenku."
"A co já s tím? Mě jen štve, že ji vzal sebou. Nic víc. Pořád jsme tady hlavními kriminalisty my. Ne nějaká Tina."odfrkla lehce pohrdavě a naštvaně.
"Jo. To víš. Nová krev."
"hm…"ušklíbla se."To ti pěkně děkuju, Nicku, za podporu."
"Jasně, já rád. Pamatuješ, ne?…"
"Jen to neříkej!"
"Upřímnost se dává zadarmo, Sari."
"Tebe jednou něco napadne a už se toho nezbavíme…"
"Jen jednou?"předstíral Nick ukřivděnost. Sara se na něj usmála a pak odešla.
Mezi tím dojel Grissom i Tina na místo činu. Přestože si ji Grissom oblíbil, na ostatní působila chladně a odtažitě. Není divu, že se tady něco pokazilo…
"Dobrý den, jsme od kriminálky Las Vegas. Rádi bychom se vás zeptali na pár věcí. Jste Tom Green, že?"začal Grissom.
Jednalo se o napadeného mladíka, bylo mu osmnáct let, studoval Las Vegaskou univerzitu a byl poměrně ošklivě zmlácen. Měl monokl, který se ještě nestačil úplně vybarvit, zhmožděniny po celém těle, asi, viděli jen ruce a nohy-obětˇ měla krátké kalhoty. Seděl v sanitce, očividně nebyl tak vážně zraněn, aby potřeboval okamžitý odvoz do nemocnice. Ale kriminalisty předem upozornili, že musí být v klidu. To bylo ale Tině fuk. Její razantní a tvrdý, neosobní přístup přece nezmění kvůli napadenému studentovi, že?!…
"Mohl byste nám přesně popsat, co se stalo?!"zeptala se ho. Nebo mu to spíš poručila.
"No…já si toho moc nepamatuju…"
"Tak se snažte vzpomenout!"nenechala ho ani pořádně domluvit."Jde vám o vyřešení případu, ne?!"
"Jistě…jistě že ano…"
"Tak mluvte!"
"To je v pořádku."přerušil to Grissom a střelil po Tině pohledem. Očividně si nebyl vědom, že by se mohla chovat až takhle odtažitě…vlastně až takhle protivně."Chápeme, že je to pro vás teď ještě těžké a jste v šoku. Teď vás lékaři odvezou do nemocnice, kam za vámi přijedeme, ano?"
Mladík mu vděčně přikývl. Aby ne, když se do něj předtím tolik pustila Grissomova kolegyně.
"Ale Gile! Teď možná zapomene důležité informace!"
"To nezapomene."
"Ale…"
"Byla jsi někdy napadena?"
"Ne…"
"Tak to nemůžeš pochopit. Oběti nezapomínají na tyto věci. Někdy ani do smrti, takže pochybuji, silně pochybuji, že by na to zapomněl během dvou hodin."
"Ale při vyšetřování je důležitá rychlost…!"
"Nejdůležitější je stále blaho pacienta. Můžeme být rádi, že se s námi vůbec ještě chce bavit. Pojď, místo činu čeká."
"Místo činu si právě nechal ujet v sanitce."
"To byl člověk. Oběť. Místo činu je jeho pokoj, kde byl napaden!"
po hodině sbírání důkazů, především stop krve konečně odjeli do laboratoře. Kromě toho, že chtěli dát vzorky DNA Mie-od oběti si vzali vzorek dřív, než stačil odjet- Grissom měl v plánu vzít sebou Saru. Je jasný proč…
"Saro, mohl bych s tebou mluvit?"
Kriminalistka vyšla ven.
"Rád bych, aby si s námi jela do nemocnice za obětí."
"S vámi?"
"Ano. Byla bys tak laskavá a jela?"
"Proč? Tina na to snad nestačí?"
"Tina není schopná hovořit s obětmi jinak, než tvrdě a nervózně. Navíc…a…"
"A jde o případ ublížení na zdraví nezletilého. Jasně. Chápu."
"Sari, nechci, aby sis myslela, že je to jediný důvod, proč tě tam beru."
"To si nemyslím. Neboj."řekla o něco vlídněji.
Po půl hodině už všichni tři stáli před jeho pokojem.
"Saro, dovnitř půjdeš jenom ty."řekl Grissom. Tina raději mlčela. Sidleová přikývla.
"Ahoj."vešla dovnitř. Mladíka očividně potěšilo, že k němu přišel někdo mladší, chápavější a hlavně, že se k němu chovala méně zdvořile."Jsem Sara Sidleová. Kriminálka."
"Já vím. Váš průkaz."
"Vyznáte se v nich?"
"Trochu. Víte, mohla by jste mi tykat? Já…"
"Chápu. Dobře, jestli chceš. Vím, že je to pro tebe těžké, o tom mluvit, ale…"
"Nevíte…"
"Ale vím. A nejenom z dalších případů…"
"Vy … taky?"
"Ano. Ale teď k tomu, co se stalo tobě. Vím, že je těžké o tom mluvit. A zvlášť se mnou, ale … prosím. Jestli chceš, aby se ten, kdo tě zmlátil, dostal za mříže, musíš mi všechno říct. Jen jednou. A klidně postupně, ale řekla bych, že najednou to bude snazší. Budeš to mít rychle za sebou."
Mladík přikývl, Sara si vyndala diktafon, a začal vyprávět…"Seděl jsem, jako každý večer , v pokoji a učil jsem se. Další den jsme měli psát test. A pak jsem slyšel hluk."
"Odkud?"
"Ze zadu. Z terasy. Vstal jsem a šel jsem se tam podívat. Jenže tam nikdo nebyl. Jen rozbitý květináč. Tak jsem se chtěl vrátit zpátky. Teda pokračovat v učení, ale v pokoji stála nějaká gorila. Teda chlap, velkej jak hora. Něco jsem mu řekl-něco jako co tady děláte, nebo co. Jenže on mi místo odpovědi dal pěstí…"potom se na chvíli zarazil. Sara ho chytla za ruku a kývla na něj. Pak pokračoval…"Potom už nevím, kolik jsem dostal ran. Vím jen, že mě praštil ještě několikrát do hlavy a pak jsem spadnul na zem a on do mě kopal. Praštil jsem se o stůl do hlavy a zchodil jsem vázu. Ta na něj spadla a rozbila se…"
"Takže ty ses o ni nepořezal?"
"Ne já jsem ležel asi o půl metru dál. Víc toho nevím."
"Kdy ten, kdo tě napadl, odešel?"
"Potom, co ho ta váza řízla. Teda aspoň myslím, protože než jsem omdlel jsem na ni viděl krev. Aspoň myslím, že to byla krev."
"Díky. Tohle mi moc pomohlo. Dokázal by si ho popsat?"
"To nevím, ale spíš ne. Byla tam totiž tma."
"Tma? Učil ses, ne?"
"To jo, ale on zhasnul lampičku. Než jsem se otočil. To jsem vám neřekl?"
"Ne…"mladík si položil obličej do dlaní. Saře ho bylo líto."To nevadí. Hlavně že to teď vím. Už jen jedna otázka. Vážně poslední."
"Ano?"
"Měl rukavice?"
"Ne."
"To víš naprosto jistě?"
"Ano. Když mi dal pěstí, cítil bych látku kdyby je měl."
"A on ti dal…no…do zubů."
Tom místo odpovědi ukázal chrup-měl ulomený kousek špičáku.
"To je mi moc líto, Tome. Vážně. Nevadilo by ti, kdybych ti teď vzala otisky prstů?"
"Proč?"
"Budu je sbírat u tebe v pokoji. Potřebuju vyloučit tvoje, jinak nenajdu útočníkovy. A máš spolubydlícího?"
"Ne. Je to nový pokoj, měl jsem někoho dostat až dvacátého čtvrtého."
"Díky a uzdrav se."
Když vyšla ven i s jeho otisky, Tina na ní hned vyjela-Grissom byl na chvíli pryč.
"Co jsi tam tak dlouho dělala?!"
"Mluvila s obětí. Když to tady někdo nedokázal!"tahle ji štvala ještě víc než Sofie.
"Tím chceš naznačit co?!"
"To, že ses k tomu chudákovi chovala, jako by si to udělal sám!"
"Ty prostě jen žárlíš!"
"A to proboha na co?!"
"Že si Grissom vybral mě, ne tebe!"
"Ale teď tady, milá zlatá, stojím já! Takže bych si nebyla tak jistá!"
Tina si posměšně odfrkla.
"A krom toho, Grissom je pořád ještě náš šéf! Ty jsi tady jenom host, takže já jsem tady víc, jestli mi rozumíš!"
Na tohle ji nic neřekla, ani nemohla. Sara hned potom odešla a po chvíli přišel Grissom.
"Kde je Sara?"zeptal se, když ji neviděl ani v pokoji, ani nikde v okolí.
"Odjela. Kvůli důkazům. Asi. Vůbec se semnou nebavila."
Když se oba dva vrátili, Sara už seděla v křesle, prohlížela si nějaké papíry a pila kafe. Grissom vypadal překvapeně. Jindy Sara, alias workoholik, pracovala jak mohla a teď tady, tak trochu, relaxovala, ale to jen na první pohled.
"Saro?"začal Gil."Jak to, že jsi se tak rychle vytratila z nemocnice?"
"Tak rychle zase ne."při této příležitosti vrhla tvrdý pohled na Tinu. Ostatní v místnosti zpozorněli. Potom se opět začetla, i když…po chvíli…"A krom toho."zvedla hlavu a zadívala se stejně tvrdým pohledem do Grissomových očí."Měla jsem vlastní auto."
Griss jen pokrčil rameny a odešel. Tina hned poslušně za ním. Sara vypadala, že každou chvíli vybouchne.
"Taky je ti tak nesympatická?"zeptala se znechuceně Cath.
"A jak!"začala prskat Sara."Jak s tím klukem jednala. Takovej chudák a ona z něj dělá padoucha! Já bych ji…not to je jedno. Jak je Gregovi?"
"Pořád je s Lindsey. Ta dokonce odmítla jít do školy. Ale je na tom líp."
"Naštěstí. Aby ne, je v nejlepších rukou."
"No…když myslíš."
"A proč by ne? Ty a Lili pod jednou střechou."
Warrick se začal z ničeho nic smát.
"Co je?"zeptala se pobaveně Sara.
"No…být tebou bych si nebyl tak jistý…"vzpomněl si, jak Catherine, když tam jednou byl, vybouchla trouba. Když to vyprávěl Saře, začala se i ona svíjet smíchy. Ve Warrickově podání i Cath.
"No. Nejsi jediná, Cathy, komu se to stalo. Jestli tě to uklidní."řekla přidušeně Sara."Grissom by moh vyprávět."
"Ooo."protáhl Warrick.
"Jednou za mnou přišel, to už budou tak dva-tři roky a já tam úplnou spoušť. Jsem vařila."
Při pohledu na trojici, svíjející se smíchy, se začal tlemit i Nick, přestože nevěděl o co jde.
Grissom k nim po chvíli přišel a žádal si od Sary výsledky.
"Takže?…"
"Takže co?"
Bylo poznat, že ho Sařin tón trochu vyvedl z míry. No…co s člověkem neudělá vztah. A Grissom je taky jenom člověk. Tááákže…
"No…byla jsem v pokoji Toma a sejmula jsem tam otisky. Jackie je porovnala s jeho otisky a zůstal ji tam další pár. A podle Mii ten vzorek z vázy opravdu nepatří studentovi. Všechno jsem to projela databází a vypadlo mi jedno jméno. Paul Craig. Byl trestaný už dvakrát za podobné činy. Napadení, loupež spojená s ublížením na zdraví a tak dále."
"Vol…"
"Volala jsem Cavalierovi a ten nám sem ten dáreček veze."
"Fajn."
Potom se otočil a odešel.
"Teda Saro,"začal Warrick."Nevím, jestli si víc naštvaná na něj, nebo na ni."
"Co třeba na oba? Warry?"
"No. To je taky možnost. Ale myslíš, že si to Grissom zaslouží?"
"Já jsem naštvaná, že si myslel, že jsem tady jenom seděla a nic nedělala. Zatím co se zřejmě jeho květinka Tina přervala vejpůl samou prací."
Nevěděla, že to Griss slyšel. Došel k sobě do kanceláře a přemýšlel o tom. Výslech sice nedopadl nejlépe, protože…
Asi v půlce, kdy do podezřelého Sara hustila informace, lehce ji začala docházet trpělivost, ne ovšem víc než jemu…prudce vstal ze židle až odletěla asi o půl metru dozadu. Chytil Saru za ruku, kterou měla vedle podkladů na stole a hrubě ji přidržel zápěstí. Ostraha ho od ní odtrhla skoro hned. Takže…hošánek si moc nepomoh…teď to k tomu všemu bude i napadení veřejného činitele…
Sara jela domů hned potom. Nebo spíš ke Grissomovi domů, kde teď bydlela…s ním…samozřejmě. Gil přijel asi o dvě hodiny později. Sara seděla v dlouhém tričku na posteli, přikrytá dekou a četla si. I když její pohled enbyl nikterak napnutý, odpočítávala minuty, co tady nebyl.
"Ahoj miláčku."pozdravil ji. Nahnul se k ní a políbil ji na čelo.
"Ahoj. Cos tam tak dlouho dělal?"
"Musel jsem něco ještě řešit s Conradem."
"Eckli si nedá pokoj."
"Dokonce se mě ptal, jestli na mě čekáš doma."
"Je to magor."
"Ale tenhle fakt se nezapře. I když jsem se trochu bál."
"Proč?…"
"Saro, slibuju, že už nikdy nebudu stavět hosty nad vás a podceňovat vás."
"Ale, proč…pane bože ne…ty jsi to slyšel? Gile, je mi to moc líto."
"Ne, Saro. To mě je to moc líto."pohladil ji po tváři."Neměl jsem pochybovat, že jsi něco udělala. Ani jsem si neměl myslet, že jsi z nemocnice odešla jen tak."
"Co kdybychom to už nechali?"
"Výborný nápad."
"A mám ještě jeden."usmála se.
"Vážně? A jaký?"
"Aby sis šel lehnout."
A tak bylo tohle jedno z mála oken v Las Vegas, co zhaslo světlo…
TAK A JE TADY DALŠÍ POVÍDKA :D :D :D TEDA BYLA PŘED PÁR ŘÁDKAMA :D :D :D MĚ UŽ VÁŽNĚ ŠPLOUCHÁ NA MAJÁK :D :D :D SI MUSÍM DÁT OPRAVIT STŘECHU :D :D :D TEN TÝDEN MI NĚJAK NEPROSPÍVÁ :D :D :D UŽ MÁM ZAS VÝTLEM :D :D :D COŽ DNESKA NENÍ POPRVÉ :D :D :D NAPŘÍKLAD JSEM NEPOCHOPILA, PROČ JSEM CHYTLA VÝTLEM , KDYŽ JSEM POTKALA MÉHO SPOLUŽÁKA A NEJ KÁMOŠE PATRICKA NA ZASTÁVCE BUSU :D :D :D BUˇD PROTOŽE ON VYPADAL TAKY TROCHU VYTLEMĚNĚ :D :D :D ANEBO NEVIM :D :D :D NO JÁ BUDU RADŠI KONČIT :D :D :D NEŽ ZE MĚ ZASE VYPADNE DALŠÍ VĚTA :D :D :D HODNA JEN MĚ :D :D :D A DALŠÍ KUPA VYTLEMENEJCH SMILÍKŮ :D :D :D TAK SNAD SE VÁM TO LÍBILO A DALO SE TO ČÍST :D :D :D A JEŠTĚ JEDNOU-SLÁVA VÝTLEMŮM :D :D :D

Žlutá karta

31. května 2007 v 12:57 | Sara |  *Povídky-Kriminálka Las Vegas
Jak to jenom říct…každý z nás zná ten pocit, že udělal málo. A každého z nás občas štve, jak nám někdo poroučí. Las Vegas je plné takových lidí, možná i proto mají kriminalisté tolik práce. A mládež jim to nikterak neulehčuje. Právě naopak. Touhle dobou se totiž rozrost počet mladistvých, kteří bez vědomí zákonných zástupců přecházejí do jiných škol. Přesněji řečeno do jedné školy v Severní Části Města, která moc působivě nevypadá. Dalo by se říct, že jenom omylem se může v této budově učit…
"Tak už něco máme?"zeptal se Grissom, když po obědě přišel k ostatním do laboratoře. Jejich případ se totiž týkal právě takových studentů-nebo spíš jedné studentky. Ta zmizela před dvěma dny a s každou hodinou, co ji nemohli najít, se snižovala pravděpodobnost, že ještě dýchá vzduch jako my. Jenomže kdyby to bylo tak jednoduché. Nikdo ze školy totiž Gwen Owenovou neviděl asi tři měsíce. Jenže tou dobou ještě nikdo z Grissova týmu nevěděl o zmíněné škole v SČM.
"Ne."odpověděla mu bezvýrazně Catherine."Nechápu,"rozčílila se najednou"Jak to, že se nikdo nestará o to, že do té školy nechodila. To si vážně nikdo nevšimnul, že tam není? Nebo z nás dělaj debily?!"
"Ani jedno, řekla bych."vešla najednou do místnosti Sara, která se měla mezi studenty tak trochu informovat. Grissom ji vybral, protože měla ke kamarádkám nezvěstné nejblíž."Ona totiž do školy chodila…jen do jiné."
"Cože?"
"Slyšeli jste někdy o takzvaný Žlutý škole v SČM?"
"Myslíš Severní části města?"
"Jo."
"No…slyšel jsem, že tam něco jako škola je, ale Žlutá…?"podivil se Warrick.
"Říká se jí tak, protože dostala asi před dvaceti lety Žlutou kartu. Nebo li povolení, aby se v ní učilo. Trochu jsem se informovala. V té době totiž někdo zapálil, asi, státní školu a protože v okolí žádná jiná nebyla, dostala zelenou. Potom, i když byla postavena nová škola, se v ní dál učilo. Teda…spíš se tam chodili ulejvat mladiství. Nic novýho. Dokonce spořádání obyvatelé podezírali někoho ze SČM že jim jejich milovanou školu podpálil."
"Jenom trochu informovala?"zakroutil s ironickým úsměvem Nick.
Sara se zasmála."S tímhle typem škol a žáky co tam chodí mám zkušenosti. Jsou to většinou děti zaneprázdněných, tvrdě pracujících rodičů. Častějc matek samoživitelek, nebo otců, kteří se o ně moc…nezajímají. Jde jim jen o to, aby vůbec někam chodili. Nebo spíš…když do téhle školy nepřijdou, další den se omluví, nic se jim nestane."
"Dobře, ale to nevysvětluje, jak to, že si nikdo nevšiml, že tam Gwen chodí. Teda že opustila tamtu školu. A jak vůbec mohla jen tak odejít?"
"Tak na to se mě neptej. Ale bude to u ní stejné jako u ostatních, vyloudí podpis rodičů…a je jasné, že nikdo z jejich nové školičky se o to moc nestará. Šedesát procent rodičů se dozví o přestupu až když uvidí v záznamech o splněném studiu adresu školy. A krom toho…na Státce, kam chodila Gwen se svolením rodičů, dohlíží na seznam studenti. Teda…jednou za měsíc se prostřídají jednotlivý žáci a každý z nich vyškrtá, nebo doplní, jména studentů, co odešli, nebo přišli. Všechny tyhle informace jim podává ředitelství. Nebo si je spíš shání. Takže…rodiče si myslí, že tam jejich povedené ratolesti dochází protože jsou v záznamech. A jestli si Gwen sehnala někoho, kdo ji tam nechal…"
"tohle je trochu těžký na osmnáctku, nemyslíš?"zeptala se Cathy, jako by chtěla zabít myšlenku, že je na tom Lindsey nějak podobně. Ona totiž věděla o její docházce jen ze seznamu a protože chodila na stejnou školu jako zmizelá…
"Ani ne. Stačí jen nepozornost rodičů…nezájem…a to, že nechodí na třídní schůzky. Nebo tam posílají prarodiče a ti na to stejně v devadesáti procentech zapomenou…a potom je podvod hned na světě. Nic extra složitýho."
"Bavíš se o tom, jako by to byla správná věc."lehce vystartovala Cath, protože to, co právě Sara řekla, byl tak trochu zase její případ…
"To není. Ale je vina rodičů, že svoje děti zanedbávají."vyjela Sara. O tomhle tématu věděla víc než Willowsová…z pohledu dítěte…Cath zas z pohledu rodiče, což ji nezapomněla připomenout…
"Nevíš, jak je těžký vychovávat dítě a k tomu pracovat…"
"To možná ne, ale…"
"Jaký ale?! Tobě to prostě připadá, že je to něco děsně jednoduchýho, jenže ono není…"
"Možná nevím, jaký je vychovávat dítě a k tomu pracovat…"jednak se jí dotýkaly vzpomínky z dětství a z nedávné minulosti…ten nešťastný pád ze schodů…
"To bych řekla, že nevíš…"
"Ale vím, jaký je to pro dítě!"
V tu chvíli to utichlo. Sara o svém dětství nikdy nemluvila. Omezovala se na detaily, ze kterých se prakticky nic o ní vyčíst nedalo… Sidleová se zvedla a odešla…
"Tak tohle si trochu přehnala, Catherine."řekl ji zvláštním tónem Gil.
"Nemyslela jsem to tak a nevěděla jsem o tom…"
"Ale věděla jsi o tom, co se nedávno stalo…"tím myslel ten potrat. Na tohle se nic nedalo říct. Pochopitelná reakce byla obou. Sara věděla, jaké je to, když rodiče zanedbávají dítě a i něco víc…Cath zase jaké je to vychovávat neposlušného teenagera…
Grissom šel za Sarou a našel ji, kupodivu, ve sklepě ( :D :D :D ). Jediné místo, kde byl klid. Až na občasné hlučení větráků…
"Saro, Catherine to tak nemyslela."
"O to přece vůbec nejde."
"Tak o co?"
"Jak to říká! Pořád si myslí, jak je strašný vychovávat dítě! Ale nesnaží se pochopit, jak se může to dítě cítit! Ani Lindsey se nesnažila pochopit, když tenkrát zdrhla! Nebo když se začala vídat s Gregem! Jenom ji něco zakazovala! A proto taky ty děti utíkaj do tý školy! Protože je to jediný místo, kde maj chvíli klid…"
"Chceš, abych tě z toho případu stáhnul…chápu, že je to pro tebe nepříjemné…"
"Ne, díky, nechci. Je to na nic. Nemůžu se vyhýbat všemu, co bude souviset s…"
"No jak myslíš."přerušil ji radši Grissom.
"Fajn."Sara vyšla ven a už viděl jenom jak nastoupila do výtahu. Celá tahle situace byla na hlavu. Těžko říct, kdo byl v právu. Cathy sice věděla, že je těžké vychovávat dítě, nebo si to spíš zažila…jenže měla Sara pravdu-nedokázala, ani se nepokoušela pochopit ty, za které nese ona a jí podobní zodpovědnost. Jenže se děsil toho, že má takový pocit jen kvůli tomu, že je to ze Sařiny hlavy a vzpomínek…a toho se bál, bál se toho, že to není poprvé ani naposledy. A že neznal způsob, jak z toho ven…věřil sám sobě, že ji nikterak nefandí, ale…co když mu to tak připadá jen proto, že jde o ni. A jestli ji opravdu nadržuje, dokázal by to vůbec poznat? Nebo by žil v iluzi, že je všechno v pořádku? Těžko říct…nic méně…Cath to opravdu trochu přehnala. A Sara taky…a neříká to Gil jen proto, aby byl sám sobě objektivní? A jestli ano…jak se to dá vyřešit? A lze o vůbec? Za podmínek, jak teď pracují?…
"Tak co?"zeptala se ho Cath, když vešel dovnitř.
"Ty si se Sarou nemluvila?"
"Ne. Jen co se vrátila, vzala si jen papíry a odešla k sobě."
"Aha…"
"A řekneš mi, co se stalo?"
"Co chceš slyšet?! Že ji naštvalo to jak si mluvila? To snad posoudíš sama…"
"Nechápu co to do tebe zase vjelo, Gile."
"Do mě? Cath, nejsi jediná, kdo vychovává dítě při těžkém zaměstnání. Uznávám, že to není nejlehčí, ale jsou i horší podmínky."
"Neříkám, že ne."
"Netvrdím, že to říkáš."
"Tohle nemá cenu, Gile."
"Souhlasím. Běžte si s Warrickem promluvit s rodiči nezvěstné."
"Jasně."
"Nicku. Ty se Sarou zajeď do té školy. A vezměte s sebou i Grega."
Kriminalista mu jenom přikývl. O půl hodiny později seděli v zaplivané části města před budovou, která měla být škola.
"Tohle vážně nevypadá na Státku."
"Tak s tím souhlasím."řekl Greg, který jako v transu sledoval skupinku černošských teenagerů, kteří mezi sebou měnili zbraně."Neměli bychom jim je vzít?"
"Jsme tady kvůli něčemu jinému. Ale hlavně nemáme povolení a nejsme policisté, abychom jim je mohli zabavit."odpověděla mu Sidleová.
"A až s tím někoho zastřelí?"
"Pak na to pravomoc mít budeme."
"to je blbý."
"To vyčítej justici, ne mě. Já za to nemůžu. Časem si zvykneš, Gregu."
"No myslim, že…na tohle ne."
Sara se jen pousmála. Taky si to myslela, když ji to řekl její první šéf. A teď? Tuhle větu tlumočí… Bohužel-ani americká justice není dokonalá a některé trhliny jsou opravdu veliké. Vlastně jde jen o to, že kriminalisté tady nejsou od toho, aby zabírali zbraně. Ani nic podobného. Ale něco udělat můžou…
"Jimme. Tady je Sara. Jsme u naší školičky v SČM. Je tady skupinka černochů se zbraněma."
"Hned tam někoho pošlu."ozvalo se z mobilu.
"a nepoctil by si nás osobně?"
"Když jinak nedáš."
Kriminalistka zavěsila a Sanders se jí zeptal."Co to…?"
"Gregu, mi sice nezabíráme, ale informovat můžeme."
"Lidi, nechcete už jít? Nevím, jestli jste si toho v zapáleném rozhovoru všimli, ale všichni na nás civěj."postěžoval si Nick a tak vešli dovnitř. Vypadalo to tam kupodivu docela dobře. Na to, v jaké čtvrti to bylo. Saře bylo jasné proč, o těchhle školách něco věděla-ředitel bude mít nejvyšší možnou autoritu a tresty by byly horší než jen poznámka. A navíc…i tady si volají rodiče, takže by to mohlo dopadnout tak, že by se žáci prozradili. Tak budou radši poslouchat.-.
"Přejete si?"zeptal se jich mladý muž, který právě vyšel ven z jedné třídy.
"Ano. Rádi bychom mluvili s ředitelem."řekla mu Sara. Oba její kolegové se drželi trochu v zadu.
"To jsem já."
"aha…já jsem Sara Sidleová. Tohle jsou moji kolegové Nick Stokes a Greg Sanders. Jsme z kriminálky."
"Já se jmenuji Paul Stavowski. Čemu vděčí moje škola za návštěvu?"
"Chodila k vám tato dívka?"Nick mu ukázal fotku Gwen.
"ano."odpověděl jim celkem okamžitě.
"Jste si nějak moc jistý."
"Byla tady nová. A výrazný dávka…"
"Mohl byste to upřesnit?"
"Velmi rád. Chodila dobře oblékaná, světlý typ. Blondýnka. Rozhlédněte se kolem sebe. Tady jsou, tak trochu, odpadlíci společnosti, o které neměli v některých školách zájem. Proto tady někteří z nich skončili. V mnoha případech nejde o to co mají v hlavě, ale o to, odkud jsou a jakou mají barvu pleti. Jsou to teenageři. Je pochopitelné, že se někteří z nich vyjadřují s působí…divoce. Ale jsou celkem neškodní."
"neškodní? Viděli jsme bandu studentů, kteří si před školou měnili zbraně."
"ti k nám nepatří."
"Ne?"
"Ne. Pokud myslíte asi pět černochů, kteří vypadají jako chodící imitace Eminema v černém."
"To byli oni."
"Jsou to místní týpci. Neprodávají to tady. Jen se snaží předvádět, dokud jsou před budovou, nemůžu s tím nic dělat. Policii to nezajímá, nic proti. Jakmile ovšem překročí tu žlutou čáru, jsou na území školy, okamžitě je nechám vyvést…"
"Víte…"začala Sara."nic proti vám nemám, ale…lžete nám, nebo je tohle spořádaná škola?"
"Vím, co si myslíte. Že sem chodí samí násilníci, vrazi a dealeři. Ale to není pravda. Už jen Gwen toho byla příkladem."
"Gwen sem přešla bez vědomí rodičů."
"Víte…tahle škola tady byla postavena v době, kdy byla SČM ještě přijatelnou částí Las Vegas. Od té doby se ale hodně změnilo. Nemůžeme za to, jak to tady vypadá, v našem okolí. Ale tady se neučí nic špatného. Je to škola jako každá jiná…bohužel jen na špatném místě. Děti sem přestupují bez vědomí rodičů proto, že by je nikdo nepochopil. Neříkám, že to schvaluji, ale ani se jim nedivím. I já jsem bývalý student. Jsou zde zábavnější metody výuky. A neplatí se tady školné. Nic takového. Proto tady studuje hodně dětí ze sociálně slabých rodin, které mají něco v hlavě."
"Zajímavý proslov."řekl Nick.
"Nevěříte mi? Ani se vám nedivím. Ale sami se pojďte podívat na jednu hodinu. Uvidíte, že je to tady stejné jako jinde. I proto tady je uvnitř čisto. Je mi jedno, co studenti dělají mimo budovu, protože s tím nemohu nic dělat. Ale je tady i možnost poradny. Já sám jsem psycholog. Snažím se, aby z nich vyrostly osobnosti. Ale ne jen proto, odkud jsou nebo jakou mají barvu pleti. A kolik peněz mají jejich rodiče v peněženkách. Kdyby nechodily ty děti sem, šly by vůbec do školy? Nebo jaký by byl jejich prospěch? Tohle už nikoho nezajímá."
"Mohli bychom vidět kartu Gwen?"zeptala se Sidleová.
"Jistě."ředitel jim ji podal ze třetího šuplíku police, která stála za ním."Měla vynikající prospěch."
"To vidím, ale u vás…tedy v poradně byla desetkrát."podotkla Sara.
"ano. Měla problémy doma. S rodiči moc dobře nevycházela. Nebrali ji vážně. Aspoň tak mi to říkala. Chodila na všechny akce, co naše škola pořádala jen proto, aby mohla vypadnout z jejich domu pryč-aspoň tak mi to říkala…"
"akce?"
"Ano. Naše škola pomáhá pětkrát do roka uklidit část města. Pořádáme různé dobročinné akce, petice, vypomáháme v útulcích pro bezdomovce. O tom bohužel nikdo nemluví."
"Nevadilo by vám, kdybych si vzala její složku? Je poměrně…dlouhá."
"Samozřejmě že ne. Hlavně když ji to pomůže najít."
"Neberte si to špatně, na vaši školu jsem názor částečně změnila…ale…ztratilo se tady už víc dětí, že?"
"Bohužel ano."bylo vidět, že ho to mrzí."Poslední asi v lednu. Nikdy se nenašly. Je to tragédie. V téhle oblasti…ani se nedivím. Žádal jsem o změnu, ale nebylo mi vyhověno…"
"Změnu?"
"Ano…abych mohl přesunout školu do jedné opuštěné budovy na okraji města. Je to tam čisté a lepší spojení. Bohužel…"
"Zatím děkujeme."
"To snad nemyslíš vážně?!"vyletěl venku lehce Nick na Saru.
"Co máš na mysli?"
"Že si změnila názor na tu díru."
"Ale myslím."
"Jen to na nás hraje."
"Ani bych neřekla. Viděl si to uvnitř, ne?! A pamatuju si toho mladíka, co nás míjel hned ve dveřích. Studoval na Vegaský univerzitě. Hádej proč ho vyrazili?! Protože je černej a nemá moc peněz. Ale chytrej byl! Nejlepší z ročníku, než ho vykopli."
"I tak…"
"kruci…"
Sara se dívala na dívku, co k nim byla otočená zády. Ale nebylo pochyb, že jde o Lindsey.
"Je jedenáct dopoledne. Měla by být ve škole."řekl zaraženě Nick.
"třeba je."poznamenala Sara se zdviženým obočím.
"To snad…"Greg to ani nemohl vyslovit.
"Pojeďme pryč."řekla Sara.
"to ale…přece ji tady nechceš nechat?!"
"Ne. Dám si s ní odpoledne sraz."
"To může být…"
"Chceš ji tady teď plašit? Vypadnem než si nás všimne. Moc nenápadní nejsme."měla pravdu. Byli tři kriminalisté, dva měli na sobě vestu a všichni tři kšiltovky se znakem kriminálky. Velká černá tahoe, s nastříkaným znakem na prázdném dvoře školy moc dobře nevynikla.
"Tak co?"zeptal se jich Grissom, když přijeli zpátky. Cath a Warrick tam ještě nebyli.
"Máme stopu."řekla Sara.
"Fakt?"zeptal se Nick. Greg vyprsknul smíchy. Byli tam všichni a o nějaké stopě věděla jen Sara. I ta se tomu zasmála.
"Fakt. Ti zmizelí studenti. Projela jsem si záznamy z dřívějška. Už jedou se stala podobná situace, že se jim ztratilo asi pět studentů. Tenkrát je všechny unesl Cordel Gays. Bylo to asi před třiceti lety. Tenkrát mu bylo dvacet tři. Všechny děti se našly-měl je u sebe doma a nutil je k práci a nějaké divné víře, které se nevzdal ani teď. A že nevíte, na jak dlouho našeho Cordela odsoudili?"
"Budu hádat…na třicet let?"
"Vlastně třicet dva. Ale za dobré chování ho pustili. Ty dva roky má podmíněně."
"A bydliště?"
"Jako předtím. 123 65 Dancer Street, SČM Las Vegas, Clark, Nevada."
"Volám Jimmovi."
Což se vyplatilo. V domě Cordela byly všechny ztracené děti. Včetně Gwen. Byly v celkem dobrém stavu, ale bylo znát, že je nepouštěl jinam než na mini pozemek za domem. Ten byl navíc oddělen ze všech stran zdmi.
když se kriminalisté vrátili na velitelství, padli únavou do křesel. Tak tohle byla vážně dlouhá a náročná směna. A to se má Sara ještě setkat s Lindsey. Dohodly se na šest odpoledne. Což je za dvě hodiny, takže už musela Sara jít, aby všechno stihla…a já taky…odcházím ze scény…
Tak a je konec povídkyJ ale bez obav ,) další už čeká na startu a je celá žhavá až ji dopíšu a zveřejním :D:D:D snad jako vy…
Ale k obrovskému mému údivu-normálně jsem se zabouchlaJ :D :D :D prostě zamilovala :D :D :D takže, čemuž se divim asi nejvíc, už nemyslím jen na CSI Las Vegas, Lilinku a mé ostatní nejinky kamarády na netu. Teda krom toho, do kterýho jsem se zabouchla :D :D :D a dokonce si jdu začutat :D :D :D teda zahrát na zahradu fotbal :D :D :D takže se budu loučit a musím se připravit na večer ,) páč dávaj Nesting Dolls. A já musím ještě asi hodinu civět na jeho fotku :D :D :D tady zírám jak dodo před sebe :D :D :D první fotka, krom fotek Krimči, co mi visí v pokoji :D :D :D hned přede mnou. Ale bohužel je školní L :D teda třídní :D :D :D tak se mějte a papapa a snad se vám bude díl líbit ,) ale jak jinak, že ??? ,) tak papíček a držte mi palce, ať zítra nevypadám jako ještě větší dodo :D :D :D apeluju totiž na cvoka měsíce :D :D :D tak nejdřív jsem dala tomu klukovi vzkaz ,) což nebylo špatný, protože jsem mu chtěla mimo jiné popřát k narozkám ,) ale dneska jsem před ním dala kámošce svůj inhalátor :D :D :D to abych si mohla začutat i bez něj :D :D :D takže si musí myslet, že mi jiblo, když se bez něj můžu udusit :D :D :D ach ty výtlemy :D :D :D a ještě mám jeho fotku jako tapetu na mobilu, takže na něj pořád koukám :D :D :D a tak trochu se tomu tlemim :D :D :D protože stál před cedulí s nápisem naší školy a tak to trochu vypadá jako anténa :D :D :D jak tam má A s čárkou (Á) :D :D :D teda jenom kus :D :D :D ale sluší mu to tam ,) i proto, hlavně proto :D :D :D , mi ta fotka v pokoji visí ,) teď jen doufám, že na můj blog nepůjde :D :D :D nebo že si nebude číst tuhle povídku :D :D :D asi si dám status na ICQ "STOP BLOGU!!!" tak se nelekněte :D :D :D
Nejdelší doslov v mym životě :D :D :D aaa :D :D :D záchvat :D :D :D
A závěrem-teď je ve Vegas asi tak 09:09J príma čas ,) :D :D :D

Nečekaná návštěva

31. května 2007 v 12:56 | Sara |  *Povídky-Kriminálka Las Vegas
I když trvalo hodně dlouho, nebo spíš bude trvat hodně dlouho, než se celé oddělení vzpamatuje z celé té záležitost, nebylo na pracovnících laboratoří patrné velké napětí. Až na pár výjimek. Grissom, celou dobu, co byla Sara v nemocnici, každou chvíli volal na oddělení, kde ležela a všechny sestry zvedaly telefon s větou ´Pane Grissome, stav slečny Sidleové se nezměnil.´. A všechny lidi v laboratořích, kteří se nějak hlasitěji projevili a tím narušili jeho klid, zpražil. Nebylo s ním k vydržení-ne že by byl tak protivný, ale byl chvílemi mimo, zamyšlený, neustále běhal k telefonu…prostě byl mimo sebe. A to u něj nebylo obvyklé, tudíž se všem zdál ještě divnější než jindy. Saru měli pouštět ve čtvrtek, což pro ně byla jediná záchrana. Ale hned nebude moct pracovat, takže si ještě týden počkají. Ale od doby, co měl Gil Saru pod dohledem a neležela v nemocnici s to s ním bylo snesitelnější. A tak se těch pět dalších dní přehouplo a Sara už s nimi normálně pracovala. Nenechalo to na ni skoro žádné stopy, ale…přece jen se nedá ta doba, to co prožila, vymazat dvěma týdny v nemocnici. Nic méně…případy a její práce byly tady a tak tu byla i ona. Byla snad chorobný workoholik, takže se není čemu divit, že nechtěla ani další volno, ani sama sobě nepřipouštěla, že už nevěří zdem této budovy tolik jako před tím vším…Byl to zvláštní pocit sedět, dívat se před sebe a uvědomovat si, že už tady vůbec nemusela být…a bez Gila…všechno se to na ni nakupilo-všechno špatné v jejím životě už od prvních vzpomínek z dětství, to všechno kolem Grisse, dítěte…prostě všechno co se zdálo navždy vymazáno z paměti…
"Tak co děláš?"zeptal se jí Nick, když přišel k ní do laboratoře.
"Teď? Projíždím AFISem otisky ze dveří té znásilněné."odpověděla mu. To byl totiž jejich nynější případ- Ellen McKormickovou někdo znásilnil a zmlátil v jejím vlastním domě. Jediné co měli byly otisky ze dveří-obětiny vyloučili- a…"A nevíš, jestli už Mia analyzovala to nalezené DNA?"
"Jo. Ale nikoho ji počítač nevyhodil."
"Smůla. Otisky nám nestačí."
"Jak to myslíš?"
"Jestli se nám podaří najít pachatele, může říct, že se jen dotknul kliky. A ona přece vypověděla, že si nic nepamatuje. Na druhou stranu pak porovnáme DNA z místa činu s DNA podezřelého…to je jedno. A nic dalšího nemáme?"
"No právě že máme."
"Tak se nenech prosit. Povídej…"
"Zjistil jsem, že hned naproti vchodu do jejího domku je kamera."
"To si děláš legraci?"
"Ne. Nechali ji tam nainstalovat asi před měsícem, když v okolí vzrostl počet krádeží skoro na dvojnásobek. Z tohohle úhlu měla prý nejlepší záběr."
"Zabírala největší prostor."
"Přesně tak. Už jsem si nechal tu pásku poslat."
"Super. Tak já dodělám ty otisky a…"
Najednou se ozvalo příznačné zapípání a na obrazovce se objevil shodný otisk.
"Corin Wellens."přečetla Sara.
"Ale…"
"Co?"
"Jak to že mi ho nevyhodily vzorky DNA."
"Má záznam za drobnou krádež. Za to se DNA neodebírá. Na to žádný soudce povolení nevystaví. To bude nejspíš ono."
"Asi máš pravdu. Vytiskni mi prosím jeho fotku, abych ji porovnal s obličejem z té kamery. Jestli tam teda něco bude."
"Tak to se vsaď že jo. Slyšela jsem, že nejnovější kamery mají daleko lepší záběr a rozlišení. A jestli ji tam dali proto, aby rentgenovala co největší prostor, tak bude špičková."
"Asi jo…hele…přišel ti mail."
"Díky a tady máš na oplátku tu fotku i s krásným životopisem."
"Teda, Sari, to je od tebe laskavé."zasmál se Nick a odešel. Kriminalistka si srazila na lištu databázi a otevřela si mailovou schránku. Ten email neznala…a byla by ráda, kdyby ani nepoznala…
Stálo v něm : : :
Vážená slečno Sidleová,
Kontaktuji Vás v souvislosti s Vaší matkou, Laurou Sidleovou, odsouzenou roku 1984 za vraždu Vašeho otce. Vzhledem k tomu, že všichni vězni mají právo vyžádat si návštěvu, je tomu tak i u Vaší matky. Ta nás požádala, abychom Vás kontaktovali. Ráda by se s Vámi sešla. Návštěvní hodiny jsou zde od 13:00-17:00 vždy od pondělí do pátku. Dále bych rád řekl, že jelikož jste kriminalistkou na Las Vegaském oddělení, bude Vám vyhověno, pokud si budete přát jiný termín. Budeme velice rádi, když nás kontaktuje zpět. Vaše matka by Vás ráda viděla dne 25.5.07v 14:00, k disposici Vám bude návštěvní místnost 54.
Děkuji a doufám, že se dostavíte.
Peter Collins
Vedoucí věznice Temely Bay CA
Sara na něj koukala asi deset minut a četla si ho pořád dokola. Nedokázala si představit, že s ní chce její matka mluvit, znělo to až neuvěřitelně. A stejně tak, jako věděla, že miluje Grissoma, tušila, že tam v žádném případě nepojede.
"Saro?"vešel zpátky Nick. Jeho kolegyně okamžitě srazila mail na lištu."Stalo se něco?"zeptal se jí.
"Ne…ne nic. Proč?"
"Si celá bílá."
"To nic není. Jen to vedro mi nedělá moc dobře."
"Aha…už jsem myslel, že to je tím mailem."
"Mailem…? Ne to ne. Nic zvláštního v něm nebylo. Ale co si potřeboval ty?"
"Chtěl jsem ti jenom ukázat fotky z té kamery."
"Tak sem s nima."
"Vidíš to? Buď má ten chlap klon…"
"…nebo je to on."
"To spíš. Dám vědět Jimmovi, aby dal vystavit zatykač."
"Fajn."
"Ty nepojedeš?"
"Ne. Jestli ti to nevadí. Nemám nějak náladu."
"Jasně. To je v pohodě. Dám vědět. Stavím se před výslechem, jo?"
"Jo. Dík. To bude nejlepší."
Sara seděla a přemýšlela. Má tam jet, nebo ne…?! Byla si celkem jistá, že nepojede, ale stejně ji to vrtalo hlavou. Stejně jako myšlenka, jestli to má Gilovi říct, nebo ne. Moc se jí do toho nechtělo. Ale byla to nejdůležitější osoba v jejím životě a tohle věc, se kterou si sama neporadí. Najednou se jí to všechno, jak o tom tak uvažovala, vybavilo. Vražda…zatčení…děcáky…všechny ty hádky…facky co lítaly skoro pořád…pláč a neustálé omluvy, které byly doprovázeny dalšími pěstmi z netrpělivosti…a pak krev…její noční můry…
…z toho všeho se jí najednou udělalo zle. Vyběhla z místnosti, a chodbami mezi laboratořemi prolítla až na záchody. Vždycky se jí udělalo zle, když si vzpomněla na to všechno…ale doteď to byly jenom ty vzpomínky. Jenže nyní po ní chce člověk, co ji zničil část života, setkání…Vlastně ani nevěděla, koho nenávidí víc…jestli otce za to, jak moc ubližoval ji i její matce…nebo matku za to, že zabila otce a odsoudila ji pak k životu u pěstounů a k cestám po sociálce k soudu, od soudu k pěstounům, odtamtud zase do děcáku…a pořád a pořád a pořád dokola…
"Kde je Sara?"přišel k ostatním Nick.
"Tak to fakt nevim."řekl Warrick.
"Ale já jo. Teda aspoň myslím."
"Tak to vyklop, Hodgesi."
"Viděl jsem ji běžet tamtím směrem. Na záchod, řekl bych."
Grissom zvedl hlavu od spisu. Podíval se směrem na Catherine, která jenom přikývla, zvedla se a odešla stejným směrem, kam Hodges ukazoval. Otevřela dveře a viděla Saru seděl v rohu na malé lavičce. Přešla k ní, sedla si hned vedle…
"Co se stalo, Saro?"zeptala se.
"Nic. Jenom…to je jedno."
"Kdyby to bylo jedno, jak říkáš, neseděla by si tady."
"Měla si někdy pocit, že…že by si chtěla být někým úplně jiným…a vymazat svoji minulost?"
"Jo. Měla. A ne jednou. Ale pak jsem stejně byla ráda, že jsem kdo jsem. Uvědomila jsem si, že beze jména, bez minulosti…vzpomínek…bych to už nebyla já. Protože tohle ze mě dělá Catherine Willowsovou. Všechno co mám za sebou. A tak to je i u tebe. Taky si uvědomíš, stejně jako já, že bez vzpomínek by si to nebyla ty."
"Bez nějakých bych se vážně obešla."
"To já taky. A bohatě. Ale to prostě nejde. Člověk může zavírat oči, snažit se předstírat, že nic nevidí, že to není on, komu se to a to stalo, ale jen zapírá sám sebe. A utíká před realitou…a svojí identitou. Lepší je postavit se věcem čelem. Přiznat sobě…i svému okolí, kdo člověk je a všechno kolem toho. Já jsem taky ze začátku nesnášela, když se kdokoliv z kolegů ptal na to, jestli jsem vážně tancovala u tyče. Pak se s tím všichni smířili a byl klid. Kdybych začala všechno popírat, hrabaly by se v tom osoby jako Hodges a Eckli ještě doteď…"
"Ale co když je …to…daleko horší?"
"A týká se to přímo tebe? Je to tvoje minulost? Nebo si jen dojela na to, co se stalo?"
"To je jedno. Takhle to nikdo brát nebude…"
"Ale bude, Saro. Aspoň my jo. A ten kdo to nepochopí si nezaslouží ani to, aby si mohl na tebe udělat úsudek. Jde jen o úhel pohledu z tvé strany…a pochopení ze strany druhé. A uvědom si…když se to všechno teď všichni dozví od tebe, bude to lepší, než kdyby jim to někdo řekl. Nebo si to zjistili sami."
"To nejde. Nemůžu…"
"Co se mohlo stát tak hrozného?"
"To je nadlouho."
"Máme čas."
"Já to prostě nikomu říct nedokážu. A ani nechci. Chci, abych byla Sara Sidleová, ta, co je zblázněná do svý práce a je to druhej Grissom. Ne Sidleová…"
"Jak myslíš. Ale teď si pořád SS. A na tu taky čeká Nick s výslechem."
"A jo! Sakra!"
"Neboj, on to pochopí. Ten tě taky první začal hledat."
"Díky Cath."
Vyšla ven a o minutku později stála ve dveřích do vyslýchací místnosti.
"Ááá tak teď jsme kompletní. To mě fakt těší."řekl zadržený.
"No to by taky mělo."utrhl se na něj Brass."Ale teď spíš k tomu, co vás čeká. Nejlepší vyhlídky teda ne. Buď doživotí, nebo takovejch padesát let a nebo dokonce injekce, když se trochu přimluvíme. Za znásilnění a ublížení na zdraví."
"A k tomuhle závěru vás vedlo co?"
"Vaše otisky na klice do domu poškozené, záběry s vaším obličejem z kamery hned po útoku a i shodný vzorek DNA. Ze spermatu z místa činu."odpověděla mu Sara. DNA mu odebral Nick a Mia porovnala zatím co Sara mluvila s Cathy.
"ach jo. Že já si jednou nedám pozor."
Sara na něj zírala."To je všechno co k tomu řeknete?"
"A co bych měl dodat? Že toho lituju, nebo co? Aspoň jsem si užil před basou."
"Tohle je zvrácený."
"Možná."
"Určitě."
Potom ho Jimm zatknul a ostraha ho odvedla pryč. Kriminalisty i detektiva pořád ještě udivuje, čeho jsou vlastně lidé schopní…a udivovat ani nepřestane…asi…
Bylo už k ránu, když všichni odešli a Grissom jen čekal na Saru na parkovišti. Ta psala nahoře ze svého notebooku email…
: : :
Vážený pane Collinsi,
Opravdu mě mrzí, že Vás budu muset zklamat, ale Vaší žádosti vyhovět nemůžu. Ať už z pracovních, nebo osobních důvodů. Vzhledem k tomu, že je nárůst zločinnosti poměrně veliký, pochopte, že nemohu v nynější době opustit město a oddělení. Děkuji za Vaší vyjádřenou vstřícnost.
Sara Sidle
Kriminalista, CSI LVPD, Clark, NV
TAK A TO JE DNESKA KONEC : ) JÁ UŽ JDU POMALU SPÁT :D :D :D SNAD SE VÁM TO LÍBILO ,) VZHLEDEM K TOMU, ŽE UŽ TADY POMALU USÍNÁM NA KLÁVESNICI ( :D :D :D :D :D :D :D :D :D ) TAK SE OMLOUVÁM ZA PŘEKLEPY TADY V DOSLOVU, PROTOŽE TY MI UŽ WORLD NEOPRAVUJE : ( :D :D :D ŠKODA, DOCELA BYCH TO POTŘEBOVALA :D :D :D
NO NIC…TAK SE MĚJTE ,)
VAŠE WEBMASTERKA Sara :D

Co bude 24.5 v CSI ???

21. května 2007 v 7:36 | Sara |  Každý čtvrtek
Díl : Nesting Dolls
Překlad : "Květinové dítě"
Děj : Je nalezena mrtvá žena v betonu (myslim ), Saru Eckli postaví mimo službu za pohrdavé chování k němu a Catherine
Foto:
Click to view full size image
Click to view full size image
Click to view full size image
Click to view full size image
Click to view full size image
Click to view full size image
Click to view full size image
Click to view full size image
Click to view full size image
Click to view full size image
Click to view full size image
Click to view full size image
Click to view full size image
Click to view full size image
Click to view full size image
Click to view full size image
Click to view full size image
Click to view full size image
Click to view full size image
Click to view full size image
Click to view full size image
Click to view full size image
Click to view full size image
Click to view full size image
Click to view full size image
Click to view full size image
Click to view full size image
Click to view full size image
Click to view full size image
Click to view full size image
Click to view full size image
A zároveň vám sem dávám DISKUSI takže pište pište pište názory na díl ,) a já můžu říct, že bude´úúúúpa súúúúúúpa a nemůžu se ho dočkat ,) !!! !!! !!!
Sara

Fingovaná nehoda II

21. května 2007 v 7:30 | Sara |  *Povídky-Kriminálka Las Vegas
"Díky, Mio. Asi bychom měli zavolat Grissomovi."
"No…"pokračovala Mia."Být vámi bych to nedělala. Zatím ne, teprve až se dozvíte, jak na tom Sara vlastně je…"
"V tom má Mia pravdu."přidal se Nick. Cathy přikývla. Přestože si myslela, nebo se spíš děsila, že je Sara už dávno…mrtvá……...
Když dorazili na místo činu, záchranné složky už měly pod vodou potápěče. Všichni kriminalisté stáli hned u břehu a čekali…a čekali….a čekali. Až se vynořil, ale moc dobrou zprávu neměl.
"To auto je prázdný!"zařval ke břehu.
"Prázdný?"vydechl Greg."A…a to je dobrý, nebo špatný znamení?"obrátil se na Cathy.
"To se nedá říct. Je tady šance, že vyskočila…nebo…"nemusela to doříct.
"Teď byste měli radši jít."obrátil se na ně Hank. Catherine už měla tohohle chlapa dost.
"A to jako proč?!"předběhl ji Greg.
"Tady nám s ničím nepomůžete. Budeme ho hledat a dáme vám vědět, jak na tom jsme."
"Ho?"zeptala se Catherine a došlo jí to…
"Ano. V autě náš potápěč viděl jmenovku Gila Grissoma."
"To je omyl."opravil ho Warrick."To auto řídila Sara."
Hank zbledl."Sara…"vydechl."Sara Sidleová?"
"Jo."
Aniž by jim k tomu ještě něco technik záchranné služby řekl, otočil se a odešel k ostatním. Asi aby jim řekl, že nehledají muže, ale ženu…
"A teď nám vyvstává nová otázka."řekla Catherine.
"Jaká?"zeptal se Nick. Odpověděl mu Greg.
"Šel ten, kdo to udělal, po Saře, nebo po Gilovi?"
"A kruci. Volám Grissomovi."
"A co mu řekneme? Hele Gile. Tvoje auto si půjčila Sara a někdo ji dokopal až do Lake Mead?"
"A to máme čekat až tak skončí i on?!"
"Dost!"přerušila je všechny Catherine."To se teď budeme hádat? Sara je bůhví kde. Tak buďme v klidu! Nebo to bude ještě horší. Pojďte, pojedeme na velitelství."
"To chceš jen tak odjet?"zarazilo to Grega.
"Ne. Nechci. Ale nic jiného nám nezbývá."
Všichni seděli kolem kruhového stolu, hypnotizovali telefony a mlčeli.
"Ahoj. Nejdete někdo na oběd?"vešla dovnitř Sofia.
"Ani ne."
"Co je s váma?"
"To spíš co je s tebou?!"zařval na ni Greg. Sofia radši odešla. Potom si kriminalista zase sednul a jelo se dál…
Asi po půl hodině jim zazvonil telefon.
"Willowsová!"
"Tady Hank. Zatím jsme Saru nenašli. Ale hledáme ji dál."
"Díky."
"Tak co? Catherine?"
"Nic. Ještě ji nenašli."
A sedli si a čekali… nevěděli, ani by je nenapadlo, že by měli hledat jinde…
Tou dobou se po Gregovi i Saře začal shánět i raper. Když mu, a jeho doprovodu, řekli, co se stalo, všichni vypadali zaskočeně, ale jeden zvlášť…
"Všimli jste si toho obra v rohu?"zeptal se Greg, když odešli.
"Jo. A co má být?"zeptala se Cathy.
"Jmenuje se Jerry Nowlen. Vypadal překvapeně…"
"Jako ostatní."podotkl Nick.
"To jo. Ale jeho nepřekvapil fakt, že někdo plave v Mead, ale spíš kdo, plave v Mead."
"Myslíš, že s tím má něco společného?"
"Já jen vím, že z něj Sara měla dneska ráno strach. A docela velkej. Pořád říkala, že ji nic není, ale na to vážně nevypadala. Byla celá bílá kdykoliv se objevil v okolí a dokonce měla horečku. Ani nesnídala s ostatníma. A zamkla se. Když jsem potom přišel, vypadala hrozně vyděšeně a když pak přišel on, Sara sebou strašně trhla a když odcházel, vytáhnul zapalovač a cvaknul s ním. Když jsem se otočil, ale byl vidět v okně. Sara pak brečela."
"Brečela?"zeptal se jemně Nick. Nikdy ji brečet neviděli-krom Gila a Greg. Pokud nepočítali ty lehké záchvěvy.
"Jo. Teda tekly ji slzy. Nevěděla, že jsem to viděl. Chudák Sara. Pak se vymluvila, že musím jet. Nechápal jsem proč. Měl jsem s ní jet."
"To není tvoje vina. Vždyť jela odsud. Nikoho z nás by to nenapadlo. Musíme si projet všechno, co se stalo."řekla Cath."Gregu, ty jsi tam se Sarou byl, takže o všem víš."
"Kde mám začít?"
"Zaměř se od včerejšího večera až po její zmizení…nehodu…"
"Takže…já jsem odjel přes den, takže jsem zůstal večer, když Sara potřebovala někam jet."
"Nevíš kam?"
"Nevím, ale tuším…"
"Jasně…pokračuj…"
"Slyšel jsem auto asi před jednou, to jsem chatoval. Pak už jenom jak Sara šla do pokoje. Mohlo to být tak o deset minut později. Vím, že jsem cítil smrad, jako když se něco pálí. A když Sara zavřela dveře, slyšel jsem další kroky a jak někdo buší na její dveře. Nechápu, proč jsem nevylez. Ale hned potom to skončilo a bylo ticho. Ráno, když jsem přišel ke stolu, nikdo tam ještě neseděl. Podíval jsem se do toho koše a byly tam spálený fotky. Něco ještě mám."hodil pytlík na stůl."Pak už tam byl jen popel. No…a když Sara dlouho nevstávala, tak jsem za ní šel. Probudil jsem jí a byl jsem na odchodu, když mi řekla, jestli bych tam nemohl zůstat. Zašla do koupelny, já počkal u dveří a pak jsme spolu šli za ostatními ke stolu. Sara vypadala pořád vyklepaně. Tak se omluvila, že jíst nebude. Řekl jsem jí, že je celá bledá a úplně hořela. A pořád se vyděšeně dívala na Jerryho. Po chvíli jsem šel k ní do pokoje i se snídaní. Měla zamčeno, odemkla mi a na stolku měla fotku a před ní peněženku. Taky s fotkou. No a pak jsem se z ní pokoušel dostat, co jí je, ale nic mi neřekla. Když vešel Jerry, vypadala ještě bledší. Potom co odešel, Sara vběhla do koupelny a zamkla se tam. Myslím, že zvracela…teda podle toho, co jsem slyšel. Když se vrátila, lehla si, přikryl jsem jí a čekal až usne. Když konečně usnula, volal jsem sem na velitelství, ale kromě Sofie tady nikdo nebyl. Pak jsem se vrátil k ní. Probrala se, poslouchali jsme hudbu, povídali si a pak se vrátili ostatní. Sara řekla, že nám volala velící a jestli bychom mohli jet. Nikomu to nevadilo a tak jsme odjeli sem na velitelství. Tady jsme se rozdělili. Vím jen, že Sara šla dovnitř a pak už jsem jí neviděl, protože jsem odjel. Byla nezodpovědnost nechat ji tady samotnou. Měl jsem ji odvést domů, nebo počkat, co se bude dít. Ne si jen tak odjet…"
"Ne, Gregu. Není to tvoje vina. Byla přece tady. Kdo by se bál, když je u policistů a kriminalistů k tomu. Díky, moc nám to pomohlo. No nic. Teď víme, že Sara měla z toho Jerryho vážně strach, takže by nebylo od věci si s ním promluvit."
"Mám tam jet?"zeptal se Warrick.
"Jo. A vezmi s sebou Nicka."
Když přijeli do Eminemova apartmá, Jerry tam nebyl.
"Dal jsem mu volno? Stalo se snad něco?"
"Potřebovali bychom s ním mluvit."řekl Warrick.
"Bohužel.Odjel hned po tom, co jsme byly u vás."
"Jaká náhodička."řekl Nick, když vyšli ven.
"No to teda. Fakt pořádná. Zavolám Catherine."
"Jo. A co teď?"
"No…snad po něm dá vyhlásit Jimm pátrání."
"Jo. Tak to by moh."
"Už jen proto, že to říkáme."zasmál se Warrick.
A taky se tak stalo, jenže Jerry tou dobou už překračoval hranice Nevady…a nebyl sám…
"Nic."přišel Jimm."Nikdo ho neviděl. A obávám se, že ho ani nenajdeme."
"Víte co mě napadlo?"řekl Greg a díval se na fotky Sařina auta, kde byla na zemi fotka Sary a Gila, celá promáčená.
"Co?"zeptala se Cath. Nikdo ještě pořád nezavolal Gilovi.
"Třeba ji z toho auta vytáhnul on. A unesl ji."
"Tak proč by se tak divil? Že v tom autě nebyl Grissom?"
"Dobrá otázka…"
"Ale asi máš pravdu. Proč jinak utíkal. Kdyby se zabil auta a myslel si, že je Sara, nebo Gil…to je jedno…po smrti, neutíkal by. Ale kdyby ji někde měl schovanou…to by byla jiná."
"Jenže jak najdeme jeho? A Saru? Co když už přesáhl hranice Nevady?"
Teď se rozjel závod s časem. Mohl být kdekoliv…a Sara mohla být s ním…
"Dal jsem po něm vyhlásit celostátní pátrání."řekl Jimm-jinak řečeno ho hledají všude po USA.
"Jak se ti to povedlo? Tak rychle, Jimme?"zeptala se Catherine.
"Řekl jsem, že s sebou pravděpodobně má kriminalistku. A pak už to jelo samo."
Hledali ho všude v okolí a když se jeho popis dostal až ke strážníkům na hranicích na západ, mělo to odezvu.
"Catherine!"přiřítil se Jimm."Máme to. Teď jel před HP 56. je to asi půl hodiny."
"Bezva."
"Posíláme za ním naše lidi a máme zalarmované hlídky kolem hranic. Jede v modré minidodávce. Poznávačka Nevadská. 1235."
"A viděl někdo Saru?"
"Ne. Ale neprohlíželi mu zadní prostor."
"Co je to za pitomce?!"
"Když znáš Eminema a máš v kapse pár autogramů. Není načase říct to Gilovi?"
"Je. Jdu mu zavolat."
"Grissom."ozval se celkem bezstarostný hlas jejich šéfa.
"Gile, tady je Catherine. Mám špatnou zprávu."
"Co se stalo? Něco se Sarou?"
"Jak to víš?"
"To je jedno! Co se stalo?"
"Někdo ji pravděpodobně unesl. Srazil její auto do Lake Mead. Teda tvoje auto."
"Cože?"
"Vysvětlím ti to až přijedeš."
"Už tam jedu!"položil Grissom mobil.
"Tak co?"zeptal se Jimm, který celou dobu stál ve dveřích.
"Jede sem. Co taky jiného."
V tu chvíli zazvonil Jimmovi pager.
"Co je?"zeptala se Catherine vyplašeně.
"Neboj. Mám dobrou zprávu. Teda jen napůl…zastavila ho kalifornská hlídka. Ale odmítá vylíst ven a hrozí tím, že vyhodí vozidlo do povětří. Se Sarou uvnitř…samozřejmě…"
"Sakra!"
"Je tady vrtulník. Jestli chceš…"
"Jasně že chci!"
O ani ne půl hodiny později tam konečně byli. Byl to opravdu divný pohled…jinak to říct nešlo. Chlap, sedící v modré minidodávce, s rukojmím a spínačem na C4, která byla snad všude v autě, v ruce.
"Jaký je plán?"zeptala se Cathy velitele kalifornské protiteroristické jednotky.
"První fáze-vyjednávání."
"Ale…uvnitř je kriminalistka, kterou potopil do Lake Mead."
"To vím. Proto jsem taky tady."
Catherine se obrátila na Jimma.
"Říkal jsem to. Jakmile jde o někoho, kdo je z rodiny."
"Nezkoušejte na mě ty fízlovský triky! Já vim moc dobře o co vám de! Ale na to, že ji pustim můžete rovnou zapomenout! Stejně mi daj injekci za pokus o vraždu a únos kriminalistky! Tak co? Můžu ji zabít a sebe taky a budu na tom líp!"
Nikomu se nepodařilo mu to rozmluvit ani po třech hodinách. Navíc Sara vypadala opravdu zle. Ani k ní nedovolil jít lékaři. A ona už začala upadat do bezvědomí a vypadala relativně podchlazená a měla hodně oděrek po obličeji a rukou. Od nárazu do volantu měla pravděpodobně otřes mozku. Catherine neustále hučela do velitele zásahu, že tohle nikam nevede a jen riskuje Sařin život.Tou dobou tam dojel Grissom, ale úplnou náhodou. Ujížděl do Vegas a netušil, že na ně cestou narazí. Ten pohled ho vyděsil. Poprvé v životě vypadal opravdu vyděšeně…
"To tady celou dobu jen stojíte?!"začal řvát na velitele, když v tom se ozval Jerry.
"Áááá tak už nám do třetice dorazil i Gilíček. To mě fakt těší. A víš, Gile, že je to všechno tvoje vina. Mě šlo o tebe. Ne o ni."strčil do Sary, která už kašlala krev-od vnitřního zranění."A tak když jsem zjistil, že jsem tu spršku v autě daroval omylem někomu jinýmu, musel jsem ji vzít s sebou. A tak dostat k sobě i tebe, Gile! Ty jsi poslal za mříže mýho otce! A proto mi zemřela matka! A bratr! To neunesla a vzala ho s sebou! A když se to otec dozvěděl, taky se zabil! A tak ti teď chci ublížit podobně! Budeš žít s pocitem, že ty můžeš za její smrt! Ale proč to dělat tak nudný, že! Třeba by sis řek, že to není přímo tvoje vina! A mohl bych dát vás dva vyměnit. Ale to by nebylo ono! Já si půjdu sednout, ale nejdřív pošlu do vězení tebe! Pojď sem! Dělej!"
"Gile…nedělej to."řekl mu Jimm.
"A co mám dělat? Nechat ji tam umřít?"
"Správně Gile! Obětuj se za ní!"když Gil vešel, řekl."Ale zapomněl jsem zmínit, že ona stejně chcípne! A dokonce tvojí rukou! ($ )"
Všichni se začali po sobě dívat. Teď už se děsili všichni.
"Ne. To neudělám."řekl mu Grissom.
"Ale jo, Gilíku. Uděláš."
"A donutíš mě k tomu jak?"
"No…mohlo by se jí stát něco horšího…"Sara, která byla svázaná jen těkala očima na Gila. Potom ji začal Jerry jezdit rukou po rameni…a když chtěl pokračovat, Grissom ho přes ní praštil.
"Ale ale ale. Že by sis to rozmyslel? No tak…buď k ní tak hodnej a ušetři ji daleko horších věcí. A nakonec výbuchu. Stačí jen zmáčknout spoušť."podal mu zbraň do ruky. Gilovi to připomnělo případ, který jednou řešili.
"Ne."ve stejnou chvíli, kdy to Grissom, naprosto v klidu řekl, odvrátil Sařinu tvář , obrátil spoušť proti němu a vystřelil. Pak už jen letěly kapky krve… Grissom chytil Saru do náručí a rozvázal ji. Sidleová ho objala. Vzal ji do náručí a vynesl ven, kde už byla připravená nosítka, aby ji odvezla sanitka. Do Vegas. Protože byli jen dvanáct kilometrů od hranic, nebylo to tak těžké. A nejbližší nemocnice byla stejně dál…
Sara ležela v pokoji, byla pod sedativy a ostatní řešili před jejím pokojem celý tenhle případ. On šel vlastně do ochranky Eminema jen proto, že se sem chtěl dostat. Byl u něj nový…celý tenhle případ…tyhle poslední dny…nedá se to popsat, i když si možná někdo myslí, že ano. Jak ale napsat, co si všichni myslí a cítí? Jak vyjádřit zmáčknutím kláves je? Všechny kriminalisty? Jak jen popsat cizí uvažování a cizí srdce? Nějak takhle…
BOŽE…DIVNEJ KONEC :D :D :D TAK A JE ZA NÁMA. OMLUVÁM SE, ŽE JE TO ROZDĚLENO NA DVĚ ČÁSTI, ALE MĚLO TO VÍC NEŽ 20 000 ZNAKŮ :D :D :D JSEM SE ZASE NĚJAK ROZEPSALA :D :D :D
A CHTĚLA BYCH JI VĚNOVAT PATRICKOVI, KTERÝ MĚL V PÁTEK NAROZENINY : ) ŽE JSEM STRAŠNĚ RÁDA, ŽE SI S NÍM PÍŠU ,) A ŽE MI PŘES TÝDEN MOOOC CHYBÍ ,) A ŽE MU DĚKUJU ,) A TŘEBA SI TUHLE POVÍDKU JEDNOU PŘEČTĚ…NEBO SPÍŠ TEN DOSLOV.
A TAKY LILINCE…MÝMU MILÁČKOVI, A SARINCE SANDERS, ANAZUZ………PROSTĚ VŠEM CO SEM CHODÍ A KTERÝ MĚ PODRŽEJ, KDYŽ JE MI NEJHŮŘ ,) DÍKY
A TO PLATÍ I PRO PATRICKA-TAKHLE ČLOVĚK POZNÁ KAMARÁDY…UMĚJÍ MU POMOCT…

Fingovaná nehoda I

21. května 2007 v 7:29 | Sara |  *Povídky-Kriminálka Las Vegas
Sara stála uprostřed místnosti i když Jerry odešel. Pořád se ještě trochu klepala. Ne ani proto, že ji vyhrožoval, že viděla v jednu chvíli v jeho ruce kudlu, ale protože chtěl ublížit Gilovi. Dobře věděla a znala kupu případů, kdy oběti mlčely a stejně to bylo na nic a ona si o tom vždycky myslela, že je to sentiment a hloupé chování, ale teď…?…když byla v té samé situaci už dobře znala jejich pocity. Uvědomovala si taky, že jestli teď promluví, zatknou ho a on nebude Grissovi nic moct udělat. Ale je to moc velký risk. A když ji dneska Grissom řekl, že bez ní nemá cenu žít…bylo to oboustranné. Ale Saře nedala spát další věc-co od ní chtěl? Proč ji nedal pokoj? Proč ji sledoval a proč mu vadilo v kolik přišla? Bylo to pořád samé proč proč proč, ale žádné protože. A ona si potřebovala nějak odůvodnit jeho chování.
"Saro. Saro vstávej."budil ji Greg. Kriminalistka sebou cukla."Promiň, nechtěl jsem tě vyděsit. Jen že už je po desátý."
"Aha…jo, hned vstanu."
Greg už otevíral dveře, když na něj Sara zavolal.
"Ne. Mohl bys tady prosím tě zůstat?"
"jasně. Ale…nestalo se něco?"
"Ne, proč taky?"
"Celá se klepeš."
"To nic není."
Po chvíli už oba stáli ve dveřích do jídelny. V rohu na svém obvyklém místě seděl Jerry a Saře se najednou vynořil zas ten jeho obličej a jako by zase slyšela jeho hlas… cukla sebou a potom se obrátila na Grega.
"Já dneska snídat nebudu."zašeptala.
"Stalo se ti něco? Jsi celá bledá."dotkl se její tváře."A máš horečku."
"To nic není. Kdyby něco, jsem u sebe."
Vešla do pokoje, zamkla se a lehla si na postel. Její pohled se upínal k fotce Grissoma, kterou měla v peněžence-ta ležela na stolku. Hned vedle ní stál rámeček, ve kterém se usmíval její vlastní obličej a Grissův hned vedle. Byla to jejich společná fotka, stará asi měsíc….
Najednou se ozvaly asi tři kroky a zatahání za kliku. Sara se vyděsila, posadila se a odtáhla se směrem od dveří.
"Saro? Jsi tady?"
To byl Gregův hlas.
"Jo. Jsem."přešla ke dveřím a odemkla mu. Její kolega stál s podnosem v ruce a trochu vyplašeným pohledem. Nebo spíš starostlivým.
"Co se děje? Proč se najednou zamykáš?"
"To nic není. Fakt že ne…"
"A ta horečka se mi taky jen zdá? A jak to, že neležíš?"
"To bude dobrý. Nepotřebuju ležet."
"Ale jo, potřebuješ. A taky potřebuješ vitamíny. Přinesl jsem ti snídani."kopnul do dveří, aby se zavřely."A ptal se na tebe náš raper."
"A co jsi mu řekl?"
"Že ti není dobře."
Seděl u ní a snažil se z ní něco dostat asi dvě a půl hodiny, než zaklepal na dveře …Jerry. Sara najednou zbledla, i když si Greg myslel, že víc bledá už být nemůže.
"Někam jedeme. Mám se vás zeptat, jestli se připojíte."
"Obejdete se bez nás?"zeptal se Greg.
"Ano, obejdeme."když se Greg sehnul pro lžičku, která mu upadla, Jerry vyndal zapalovač z kapsy a cvaknul jím. Saře vhrkly do očí slzy. Než se dveře úplně zavřely, viděla, jak na ni mrknul. Zřejmě si pojišťoval, že bude mlčet.
"Tak. Teď jsme tady sami, Saro. Prosím tě, řekni mi, co se stalo."
"Nic. Vážně nic. Měl si jet, nemusel si tady se mnou zůstávat."
"Ale jo. Musel. Přece bych tě tady nenechal samotnou."
Z místnosti vyšel až tehdy, když Sara usnula. A to jen proto, aby si zavolal…
"Kriminální oddělení Las Vegas."ozvalo se do telefonu.
"Dobrý den. Tady je Greg Sanders. Mohl bych mluvit s Gilem Grissomem?"
"Je mi líto. Pan Grissom tady touhle dobou není. Chcete mu nechat vzkaz?"
"Ne. Děkuju. A Catherine Willowsová? Nick Stokes? Warrick Brown? Někdo z jeho týmu?"
"Bohužel. Jen slečna Curtisová."
"Aha. Tak nic. Děkuju. Nashledanou."prásknul telefonem."Sakra!"
"Co se stalo?"zeptala se ho Sara, který stála za ním.
"ale nic. Jen jsem potřeboval mluvit s Catherine."
"V podobě Gila? Je to tak?"
"Jak to všechno můžeš vždycky vědět?"
"Od čeho jsem taky kriminalistka."
Když se Eminem a jeho doprovod, tudíž i Jerry, vrátil, Sara potřebovala hned za Grissomem. Ale nechat tady Grega taky nemohla, takže se vymluvila, že s nimi potřebuje Gil mluvit a že se hned vrátí.
Greg jel za Lindsey a Sara na velitelství. Tam si vzala Grissomovo služební auto a jela za ním do bytu, protože ji Warrick řekl, že už odjel. Cestou, asi po půl kilometru, kdy ji zbývaly jen dva bloky a byla by u něj, narazilo do ní zezadu auto. Bylo černé-i skla. A opakovalo se to. Není nutné říkat , kdo to byl. Ano, Jerry ji dostrkal až na vedlejší silnici v poušti a ta vedla přímo k Lake Mead… snažila se někomu zavolat, ale hned co vytočila Gregovo číslo, najel do ní takovou rychlostí, že Saře vypadl telefon z ruky a praštila se o volant do hlavy. Neomdlela, ale všechno před sebou viděla rozmlženě… najednou sebou trhla, když viděla ceduli s nápisem Lake Mead 12 m není nutné říkat, co to přesně znamenalo… 12 metrů k jezeru a on do ní pořád ještě zajížděl. Při posledním nárazu se jí zaseknul bezpečnostní pás. Sara se snažila s ním něco udělat, ale…cítila jenom náraz, jak prorazila krátkou zábranu do jezera. A pak už jenom klesala a klesala a klesala…
"Tak co je sní?!"rozčiloval se Greg na velitelství.
"Neozývá se a její mobil je hluchý."odpověděla mu Cathy.
"Ale auto má tady."upozornil Nick.
"Vzala si Gilovo! To jediné na parkovišti chybí a on odjel na ten seminář nebo kam."
"Ale každý naše auto má přece…"začal Warrick.
"Vyhledávácí zařízení!"zaradoval se Greg a hned se spojili se stanicí, která se o to starala. Ale když jim řekli, kde se Sařino, teda Gilovo, auto nachází…
"To ne… To nemůže být pravda…"vydechla Cath.
"Ale ano."řekla Mia."Teď jsem tam volala a řekli mi právě tohle. Gilovo auto je na dně Lake Mead. Už jsem volala hasiče a Brass o tom ví taky."

Objasnění

21. května 2007 v 7:27 | Sara |  *Povídky-Kriminálka Las Vegas
Sotva se rozpustil sjezd kriminalistických špiček celým milovaných Spojených Států, už to tu bylo zas. Bezpečnostní opatření skoro nejvyššího stupně, ale tentokrát ani kriminalisté, ani Brass a jeho lidé nevěděli, co se děje. Nicméně i o ni měli pohotovost a to jedním směrem-letiště. Takže se dalo logicky, vlastně intuitivně odvodit, že k nim vzdušným prostorem míří nějaká vážená osoba. Prezident to být nemohl, ten tou dobou mluvil s Alžbětou II. a dělal reklamu USA… Takže…nikdo nevěděl k do k nim vlastně míří. Mělo to být očividně tajné, ale to se organizátorům moc nepovedlo když městem projížděly hlídky víc než jindy. Když na letišti asi v jedenáct v noci přistálo soukromé letadlo, vystoupila z něj jedna postava ze které šel rozeznat snad jen sytě červený oděv. Potom nasedla do auta a odjela do nejluxusnějšího apartmá komplexu Mirage. Asi o deset minut později, co ve zprávách běžely první záběry, volal Eckli Grissoma k sobě do kanceláře. Gil k němu vešel a málem to s ním seklo. Ne že by ho tolik vyvedl z míry fakt, kdo k nim přijel, ale skutečnost, že oni ho mají na starosti už ano. Ne Brass…ne jeho lidi…ale Grissom. Kriminalista…a jeho tým…nejlepších kriminalistů v několika set kilometrech teď měli dělat…chůvy…i když ten, kdo k nim jel stál za to…i když…na druhou stranu…jak pro koho…
"Tak o co mu šlo?"zeptala se ho Cath když se k nim vrátil.
"Právě jsem dostal vysvětlení k tomu všemu okolo."
"A?"
"Počkáme na Jimma. Měl by si to poslechnout."
Když zkontaktovali Brasse, čekali všichni napnutí ještě deset minut. Pak k nim do místnosti doslova vpadl zadýchaný detektiv.
"Asi fanoušek."usmála se Sara.
"Fanoušek? Koho prosím tě?"
"To se ještě neví. S bouchnutím šampaňského jsme čekali na tebe. Ne fakt…tak už mluv, Gile. Kdo to k nám zavítal."
"Eminem."řekl jednoduše, jako by jim řekl, že si musí odskočit ( :D :D :D ).
"Cože?"vyvalil oči Warrick.
"Eminem."
"Tomu jsem rozuměl, ale to si děláš srandu, ne?"
"Vypadám na to, Warricku?"
"No ne no…ale…Eminem tady? Ve Vegas?"
"Od čeho jsme Město Hříchů."
"A počkat počkat počkat…co máme dělat my? Pochybuju, že by byl Eckli tak velkorysý a řekl nám to kvůli autogramu."
"To opravdu ne, Saro. My ho máme totiž hlídat. Přesněji…ty ho budeš hlídat."
"Cože?!"kriminalistka byla v tu ránu na nohou, ale radostní neskákala i když velkou část paměti její mp3 tvořil právě Eminem."Vždyť vyslýchám to dodo co po nás střílelo."
"To za tebe vezme Cath s Warrickem. Vlastně za vás."myslel i Grega, který Saře pomáhal.
"Ale…Grissome."začal kriminalista opatrně."Co pak teda budu dělat já?"
"No…hlídat se Sarou."
Nic mu na to neřekl.
"Já měla případ a ty…ty…ty ze mě uděláš taxíka?!"
"Jestli tomu tak chceš říkat."
"Oh…" vypadlo z ní jenom.
"Beru to jako souhlas. Takže…budete se v tom střídat. Myslím v hlídání …samozřejmě…jak vám to bude vyhovovat. To už nechám na vás a pokud by jeden z vás něco potřeboval zařídit, Nicka máte v záloze."
"Díky, to je velkorysé."řekla s nádechem ironie Sara."Den, nebo noc? Víš co, vezmi si den."
"Stejně jsem ho chtěl."řekl Greg a bylo jasné proč. V noci by s Lindsey byl těžko. Cath by ji nikam nepustila…
"A kde na nás ten zázrak čeká?"zeptala se kriminalistka.
"Někde by tady už měl být."
"Jo,"řekla Sara lehce zaraženě,"to jsem si všimla…"ostatní se otočili tam, kam se tak upřeně dívala,"…on si z mý laboratoře udělal taneční parket."vydechla lehce uraženě, protože právě viděla, jak ji tam zpěvák rapoval mezi stolem na psaní a stolem na vzorky."Skvělej začátek."doplnila se a odešla s Gregem v závěsu. Všichni se postavili a sledovali, co se bude dít dál.
"Dobrý den."řekla Sara, když vešla do své laboratoře.
"Dobrý. Já jsem…no to spíš vy mi řekněte, kdo jste."
"Sara Sidleová, těší mě a tohle je můj kolega Greg Sanders. My vás…hm…máme na starosti."
"Chápu. I to, že vám to asi nebude nejpříjemnější.."
"Proč si to myslíte?"
"Jste kriminalisté, ne …chůvy."
"To jsem ráda, že to tak berete. Nicméně…teď jsme spíš dohled. To zní líp. Dovolíte."zeptala se a ukázala za něj, kde měla položeno pouzdro i se zbraní.
"To je vaše? Pardon…nechtěl jsem se vám tady plést, ale váš šéf…Eckli…nebo jak se to jmenoval…mi řekl, že mám jít sem."
"To je v pořádku. Jdeme?"
Vyšli ven a celá laboratoř se za nimi ohlížela. Když šli kolem Hodgese, neodpustil si poznámku.
"Chůvičky."
"Laboratorní kryso."vrátil mu to Greg, který musel tohle od něj poslouchat donedávna každý den. Teď mu to chtěl oplatit.
když konečně dojeli na místo, kde měl zpěvák bydlet, měli víc doprovodu, než kolik bylo policistů na záchytce. To znala Sara z vlastních zkušeností…
"Pojďte za mnou, prosím."řekl kriminalistům někdo z tohoto průvodu. Zpěvák jim to hned objasnil.
"To je Danny. Zavede vás do pokojů. Teď jestli mě omluvíte…"
Jejich pokoje byly opravdu nádherné. Obrovská manželská postel v každém, šatní skříň, dva stoly-jeden na psaní a podobné záležitosti a druhý na úpravu. Každý měl k sobě přiřazenou španělskou koupelnu a dveře, které je zavedly jak do pokoje toho druhého, tak do pokoje zpěváka. To kvůli bezpečnosti. Měli tam také dva telefony-první aby se dovolali do recepce a druhý k hovoru mimo hotel. Pokojovou službu k disposici dvacet čtyři hodin denně, která jim vozila jídlo, ručníky a povlečení i když nechtěli.
Po půl hodině, kdy zkontrolovali jestli fungují telefony, dveře a něco si mezi sebou kriminalisté řekli, se vrátili zpátky k Eminemovi.
Víte."začala Sara, když došli."Kam přesně s vámi máme chodit. Nebo spíš…kam nemáme…"
"Když půjdu ven tak jo…když půjdu mimo tenhle pokoj tak ano…když zůstanu tak tady tak ano…takže asi jen do koupelny bez doprovodu."
"aha…"zarazila se lehce Sara. Greg hádal, že spíš kvůli výtlemu, než že by ji to nějak překvapilo."To je laskavé. Dobře…tak tady na nás zatím počkejte."pak se obrátila na Grega, když vycházeli ven a řekla mu potichu."Tohle bude ještě zábava…"
No a to taky byla. Tak pro začátek je probudila ve tři ráno hudba. Oba dva se vyhrabali z postele, vzali si župan a sešli se ve spojovačkách.
"Co to má sakra bejt?!"vyjel naštvaně Greg. Nebyl ještě dokonale probuzený, zato ale pořádně rozcuchaný.
"No…dobrá otázka. Já bych řekla taková ranní rozcvička…"začala Sara, která měla rozcuch ještě větší, než on.
"Ranní? To spíš noční."
"Tak noční. Vždyť to vyjde nastejno."
Oba dva se vydali kraťounkou chodbičkou do prostorného pokoje, kde si zpěvák tancoval naprosto čile a vůbec nepůsobil dojmem, že jsou tři ráno. Na rozdíl od kriminalistů. Všimnul si jich až po konci písničky. Narovnal se, přešel k reprákům a vypnul je.
"Moc se omlouvám, asi jsem vás vzbudil. Nejsem zvyklí, že mě někdo hlídá."
"Ne?"zeptala se Sara a trochu povytáhla obočí.
"Moji lidé jsou na to zvyklí. Ještě jednou se omlouvám."
"Hm…"zabručel Greg.
"Dáte si snídani?"
"Ve tři ráno?"teď na něj oba kriminalisté koukali ještě víc jako na blázna.
"Když už jste vzhůru…"
"Ne ne ne…"začal Greg."To je dobrý…mi…aspoň já…si jdeme zas lehnout."
Sara ho následovala. U spojovaček se zase rozdělili a když zalehli znovu se ozvala hudba. Tohle už na ně vážně bylo trošku moc…
I přes to ale vstali až v osm hodin. I když…nedalo se říct, že by se nějak slavně vyspali. Tou dobou už seděli kolem jednoho stolu všichni Eminemovi společníci i on sám.
"Co si dáte k snídani."zabručela na ně nevrlá pokojská.
"To co mají ostatní."oplatila jí to stejně nevrle Sara.
Všichni na ně, krom zpěváka, koukali jako na…jak to jen říct…něco mezi vetřelci a kancelářskými krysami-přesně tak na ně totiž pohlížel zbytek tělesné stáže. To se ani jednomu z nich nezamlouvalo-nebyli tady z vlastní vůle, nestáli o to, aby se probouzeli ve tři ráno, u snídaně na ně hučela cizí ženská a ještě je někdo považoval za vetřelce. Když o půl hodinu později oba dva vstávali, Eminem se jich zeptal…
"Vy už jdete?"
"Ano."začala Sara."Musíme se domluvit."
"Na čem. Smím li to vědět."
"Jistě. Na tom, kdy tady kdo bude. Tedy my dva kdy tady budeme. Je zbytečné, abychom tady tvrdli oba. Na druhou stranu ale…"její pohled se upnul na gorily v rohu pokoje."…by to mělo své výhody."
"Mohu s vámi mluvit o samotě?"zeptal se jich zpěvák, tím měl na mysli vynechat zbytek "ostrahy". Sara přikývla a Greg je následoval.
"Chápu, že se vám asi nelíbí, jak se k vám chovají, ale musíte je pochopit. Nejsou zvyklí, aby mě hlídal někdo jiný, než oni. A zřejmě to považují za jistý projev nedůvěry z mé strany."
"A mají se čeho bát?"zeptal se Greg.
"Ne. Jistě že ne. Věřím jim stejně jako sobě."
"Tak proč tu jsme?"Saru to začínalo štvát.
"To kvůli mému manažerovi. Dohodnul se s městem. Říkal, že mi někoho přidělí. Netušil jsem…"
"Že to budou dva kriminalisté?! My jsme taky netušili, že budeme dělat chůvy."
"Nechtěl jsem, aby jste si mysleli, že vám nevěřím, nebo že se mi vaše povolání nezamlouvá, ale mě spíš hlídaj poldové."
"Hm…my taky obvykle nikoho nehlídáme, ale poklidně si ze země seškrabujeme své mrtvé."
"Asi mám štěstí, že žiju."
"To teda. No…jestli s tím Greg souhlasí, střídali bychom se tady."
"Saro…já. Mě se to moc nelíbí."
"Chápu."
"Takže?…"
"Takže tady budeme oba a kdyby něco, jeden se může zdekovat."
"To bude v poho."
"Tak co tady ještě děláš?"
"Cože?"
"Tys zapomněl? Máš se dneska setkat s Ecklim a pak s Lili…myslim."
"Jóóó…to máš pravdu. Takže můžu."
"Jasně."
"Dík, Sari."cestou se u ní zastavil, políbil ji na tvář a vyřítil se ven.
"Máte spolu zajímavý vztah."řekl Eminem.
"Jsme přátelé. Nic víc."
"Stejně. To musí být silné přátelství."
"Na co tím narážíte?"
"Na nic. Jen se snažím vás dva pochopit."
Sara se na něj zadívala a složila si ruce na prsou.
"aha…takže co by vás zajímalo?"
"Nikdy jsem se nesetkal s někým, jako jste vy dva."
"Myslíte speciálně nás dva nebo s kriminalisty?"
"Asi obojí."
"Aha…"
"Pardon. Nechci být dotěrný."
"Neslyšela jsem o tom, že byste tady měl mít koncert. Tak co tady? Ve Vegas?"
"Trefila jste se. Ale ještě se o tom nemluví. Mám tady mít koncert. Pak si zase odjedu a vás nechám si v poklidu seškrabovat své mrtvé."
"Promiňte. Asi to byl moc tvrdě řečeno."
"Mě by spíš zajímalo jestli je to pravda."
"Jak kdy. Někdy trčíme v laboratořích a jindy seškrabujeme."
"Slyšela jsem, že tady ve Vegas moc lidí přirozenou smrtí neumírá."
"To bych tady pak nebyla."
"Láká vás vysoká zločinnost?"
"Láká mě práce. A vy byste taky nevystupoval v nějakém zapadákově."
"To opravdu ne."
"Tak vidíte. Teď mě omluvte. A máte něco na programu?"
"Čirou náhodou jo. Musím si zajet něco nakoupit. Přidáte se?"
"Jak doprovod jo."
"Tak za deset minut před vchodem."
Sara mu přikývla a v danou dobu tam opravdu stála. Stejně jako Jerry, jeden ze stráže. Moc přívětivě se na ni nedíval.
"Proč s sebou máte tohle?"zabručel a měl na mysli její služební zbraň a průkaz.
"Oficiálně jsem ve službě a tohle nosit musím."
"To tak miluju. Ty si přesně dodržujou pravidla."
"Tak to si budeme rozumět."
Saru nákupy nebavily ani v době, kdy se omezila na to, že po odjezdu z práce zajela služebákem před obchoďák, vlezla dovnitř, koupila to nejnutnější a za čtvrt hodinky byla zase zpátky. A teď musela asi deset hodin stát za zadkem slavnému raperovi a tolerovat pichlavý pohled Jerryho. A těch deset hodin není nadnesený pojem. Vyjeli asi v devět ráno a v sedm večer opět parkovali před hotelem. Tou dobou už tam Greg byl.
"Kde jste byli tak dlouho? Saro, už jsem se začínal bát."
"Tohle byl nejdelší nákup v mym životě. Tak dlouho mi nebude trvat ani ten předsvatební."
"To si ještě povíme."zasmál se Greg.
Dny plynuly, zatímco si ostatní kriminalisté opravdu seškrabávali ze země své mrtvé v poklidu, Sara a Greg byli v jednom kole. To neustálé cestování z obchodu do obchodu, z restaurace do další restaurace…to na ně bylo prostě moc. Ale tohle byl jeden z těch dnů…nebo spíš večerů, kdy byl klid…aspoň pro Saru.
Ta se totiž uvolnila z hlídání a zajela za Gilem. Ani jedna stránka by nestačila na vyjádření jeho pocitů a pohledu v očích. Byl tak neuvěřitelně šťastný že ji vidí. Někdo by si řekl-šlo jen o dva týdny- , ale pro ně to bylo mnohem víc. Za ty ´pouhé dva týdny ´si Grissom uvědomil, co všechno pro něj znamená a jakou obrovskou chybu udělal, když promarnil celých šest let, kdy spolu jen pracovali. A hlavně…přišel na to, že bez ní, nemá cenu žít…
Když spolu leželi na sedačce a dívali se na televizi, zdál se jim celý svět hezčí (…kéž bych i já měla takový pocit…).
"To je to s ním vážně tak k nevydržení?"zeptal se jí, když mu všechno dovyprávěla.
"S ním ani tak ne, ale s jeho lidmi už jo. A ty děsný tahanice po Vegas…z těch už vážně nemůžu."
"Tak proč na ně nechodí Greg? V tomhle by si rozuměli."
"Možná před rokem."zasmála se Sara."Teď už asi ne. Greg se změnil. A krom toho…když tam chodíme oba, vypadá o málo míň otráveně než já. Takže si nevybereš."
"A kdy že má ten koncert?"
"Někdy za čtrnáct dnů…myslím."
"Tak dlouho? Jak to mám bez tebe vydržet další dva týdny?"
"A já bez tebe, miláčku."
Odjela ještě ten večer, i když asi o půlnoci, protože zpátky do hotelu zajela autem asi v jednu ráno. Všichni spali, ale ne nadlouho…
Když odemkla dveře, v pokoji se rozsvítilo a v křesle seděl Jerry. Zahlížel na Saru, jako by porušila domácí vězení.
"Co tady děláš tak pozdě?!"
"My si tykáme?"
"Neodpověděla si mi na otázku."
"Mám k tomu snad nějaký důvod? Tebe nehlídám a sama jsem vás tady taky nenechala, takže ti do toho v kolik se vracím nic není!"
Byla na odchodu, když ji chytil za ruku a přitáhl ji k sobě. Její obličej byl teď od jeho vzdálen tak dvacet centimetrů.
"Jestli se to bude opakovat…!"
"Co?! Vyhodíš mě z okna?!"
"Klidně, jestli mi budeš dělat problémy!"
"Tak to by stačilo! Dej ty pracky pryč!"
"Já jsem ještě neskončil! Nebo vyhodím přesně z tohohle okna GG! Gila Grissoma!"ukázal ji fotky z dnešního večera, jak u něj doma seděli a povídali si."To platí i když se o tomhle rozhovoru budeš s někým bavit! Víš co by se pak mohlo stát, že…!"…
…a zapálil všechny fotografii…
TAK A TO JE KONEC PRVNÍ ČÁSTI. NEVÍM, JAK DLOUHO MI BUDE TRVAT, NEŽ DÁM POKRAČOVÁNÍ. PROTOŽE JSEM V DEPRESI, PROTOŽE JSEM SE ODZVĚDĚLA O TOM, ŽE BY SARA MĚLA…NEBO MOHLA UMŘÍT. ACH JO…PROČ ZAS JÁ?! A TO MĚ I INSPIROVALO K TÝHLE POVÍDCE A POKRAČOVÁNÍ. JEN TO TEDA DOPADNE LÍP!!! A ZA CHVÍLI ASI ZAČNU PSÁT DRUHOU ČÁST, TAKŽE JE TADY MOŽNÁ MÁTE ZA SEBOU, ALE TO VY VÍTE LÍP NEŽ JÁ…