Utopenec na útěku

11. března 2007 v 20:01 | Sara |  *Povídky-Kriminálka Las Vegas
Vegas sužovala velká vedra, dosahující tropických teplot. Všichni obyvatelé tohoto nevadského města chodili lehce oblečeni a s nápoji v rukou. Ve všech kancelářích hučely větráky a obchody se slunečnímu brýlemi slušně vydělávaly.
Na velitelství kriminálky to vypadalo podobně-všichni působyli nehydrovaně. Každý z nich měl v ruce pití z automatu Cold drinks, který stál v jejich místnosti i s ledničkou. Navíc bylo dvanáct hodin odpoledne, kdy vedro ve Vegas sílilo. Proč tým noční směny pracoval? Bylo málo lidí a tak jejich volno padlo a museli nakráčet do zapařených místností laboratoří.
"Nejdete na oběd, kluci?"zeptala se Sara Nicka a Warricka. Ostatní byli pryč.
"Jasně."řekl Warrick a zrovna když se všichni zvedli a vyšli ven, objevil se před nimi Grissom.
"Bohužel vás musím odvolat k případu. Bližší informace pro vás má Cavalier."
"No nic. Koupíme si něco cestou."prohlásila Sara a pokračovali v rozhovoru za cesty k autu. Nebyli sice zvyklí jezdit v jednom služebáku, když jich bylo víc než dva, ale dnes měli načatý skvělý hovor a tak se naskládali i s vybavením do Warrickovy tahoe. Krom toho denní směna měla čtyři auta v terénu, Grissoma Cath svoje potřebovali, Nickovo muselo na výměnu světel a Gregovo bylo na pravidelné prohlídce v servisu, takže si vzal Sary.Musel někam zajet kvůli novému přístroji, díky kterému Nicka nepovýšili.
"Já si sednu dozadu."řekl Warrick a mrknul na Nicka.
"Co je?"zeptala se Sara, která ho viděla. Nick vrhl na Browna pohled, naznačující, aby toho nechal.
"Nic. Jen si lepší společnost než já."řekl rádoby nevinně.
Když konečně nasedli, trvalo jim chvíli, než dojeli na místo činu. Coroner už tam byl.
"Ahoj Davide."pozdravili ho.
"Nazdar."
"Co nám o něm povíš?"zeptal se ho Nick.
"Jmenuje se Frank Coobs, třicet dva let, bydliště Nevada. Může být mrtvý tak deset-patnáct hodin. Robbins vám k tomu řekne víc.Žádné viditelné známky násilí."
"Díky."řekla Sara. Ještě čtvrt hodiny zajišťovali místo činu, než konečně dovolili Davidovi, aby ho odvezl. Nic moc nenašli, a tak se po hodině a půl vrátili zpátky. Mezi tím, co dr. All Robbins pitval oběť na jeho jindy vychladlém pracovišti, Sara musela mluvit s jeho rodinou a provést identifikaci, která jen potvrdila, o jim coroner už řekl. Nick jel do jeho zaměstnání a Warrick prohledával jeho oblečení a laboratoři.
"Brown."zvedl mobil.
"Warricku..."
"Saro, co potřebuješ?"
"Nesešli bychom se tak za půl hodiny u něj doma?"
"Proč ne. Stejně už nemám nic jdalšího na práci."
"Tak platí. Víš kde bydlí? Bydlel?"
"Jo vím, bez obav."
"Zavoláš Nickovi?"
"Zavolám, ale jak se tam dostanete?"
"Přijeď sem pro mě a pak vyzvednem Nicka. A zeptej se Grega, jestli by nám pak nedal mý auto."
"Když mi povíš, kde teď jsi, tak mě tam za chvíli máš."
"Nortland Street 89/7 Handerson. Dík."
"Za málo."když pro ni o chvíli později přijel, nebylo znát, že dělá tak dlouho přes čas. Byla obležená v bílých kalhotách, červeném tričku a zelené bundě, kterou držela přes ruku.
"Nevadilo by ti, kdybych si pro něco zajela na velitelství?Mám tam vestu a čepici."
Warrick jen ukázal na zadní sedadlo, kde obě věci ležely.
"Jak si to věděl."
Usmál se a řekl "Umím předvídat."
Když dojeli k budově, kde pracoval, Nick už na ně čekal venku. Vypadal, že se každou chvíli upeče. V ruce držel plechovku od coca-coly, kterou o chvíli později vhodil do koše.
"Nikdy jsem vás tak rád neviděl."řekl pobaveně, když nastopil a dodal "Šlápni na to Warricku, umírám žízní."
Sara mu hodila přes sedadlo láhev studeného džusu.
"Pánové, teď si zajedem na oběd, umírám hlady, co vy na to?"
A tak zajeli do nejbližšího bistra. Kriminalisté si dali hamburger s velkou chlazenou colou a jejich kolegyně hranolky s ledovým čajem. Všichni to zajedli zmrzlinou. Když odcházeli, slunce už sláblo a pomalo se začalo stmívat.
"Kde je ten Cavalier?Neměli jsme se s ním setkat?"
"Teď mi píše,"oznámila jim Sara "Čeká na nás u něj v bytě. Už půl hodiny."
A tak se za detektiven rozjeli. Když vypli motor, nějaké noční kluby už začaly zářit.
"Kde jste byli?"
"Zdrželi jmse se, ale něměl si být na místě činu?"
"Jo, ale Brass mě někam ještě zavolal. To je jedno."
"Nepůjdeme dovnitř?"zeptala se Sidleová dychtivě.
Trojice si vyndala z kufru auta stříbrné teréní kufřiky a nasadili si latexové rukavice-všichni. Uvnitř to vypadalo uklizeně, ovšem jen vo otevřeli první skřín, vypadl na ně neuvěřitelná nepořádek.
"Takhle chalpi ´uklízí´když má přijet návštěva."konstatovala Sara a zamířila k lednici.
"Pojdˇte sem."zavolala je. Její obsah jim ukízat nechtěla, mnohem zajímevější byl lístek a nástěnce, kus od mrazícího boxu. Stálo tam : 7.7.letiště, Bett.
"To je zítra..."
"Ahoj miláčku. Přijela jsem dřív, Franku, kde jsi?"do místnosti vešla mladá žena. Vypadala hodně vystrašeně, když viděla tři kriminalisty stát v kuchyni. Všem byla vidět služební zbraň.
"Ježiši. Pomóóóóóóóoóc..."
"Dost!Ticho!"zařvala Sara, aby ji přehlušila. "Jmenuji se Sara Sidleová,"ukázala ji průkaz" a tohle jsou moji kolegové Nick Stokes a Warrick Brown. Jsme z lasvegaské kriminálky."
"Co se to děje?"ze schodů se vyřítil Cavalier.
"Tohle je přítelkyně oběti, že"
"Ano, ale...oběti?Stalo se něco Frankovi?"
"Je nám to moc líto, ale váš přítel je bohužel po smrti. Upřímnou soustrast. Byla byste tak laskavá a jela tady s detektivem na policejní stanici, kvůli výpovědi?"
"J-jistě."
"David mi psal, že už je po pitvě."řekla Sidleová, když byli z doslechu.
Když vešli na pitevnu, byla to pro ně příjemná změna. Nebylo tady takové vedro, jako venku v terénu, ale dr. Robbins, který tady byl zavřený celý den by se o tom možná hádal.
"Dobrý den."pozdravili ho.
"Dobrý den, kde jste nechali kolegyni?"
"Saru?Zůstala nahoře v laboratoři."
"Tak ji ode mě pozdravujte. Co se týče vaší oběti, příčina smrti je utonutí."
"Utonul?"Warrick vyvalil oči.
"V autě?"doplnil ho Nick.
"Ano, našel jsem mu v plicích vodu. Jak se mu to stalo, na to se mě neptejte. Tohle budete potřebovat."podal jim pitevní zprávu.
"Díky, nashle."
Při jejich odchodu byli ještě zmatenější než na začátku. Sara se k nim přidala na konci chodby.
"Tak co náš nebožtík?"
"Utonul."
"CO?Na Tropicana Avanue, v autě?"
"Jo."
"Bezva, takže máme utopence na útěku."
"A MGM Grand, kde byl před smrtí."
Jeli teda do casina, kde Coobs hrál. Potřebovali video záznam. Bez problémů se to ale neobešlo-jako každý ředitel podniku ve Vegas jim je nechtěl dát, kvůli stálým zákazníkům. Po malé ukázce, jak by to mohlo vypadat, kdyby přijeli s povolením ovšem obrátil a tak už za půl hodiny seděli na velitelství a pozorovali jednu kazetu za druhou. Nic dalšího neměli. Jedna jim konečně prozradila, co se ten večer vlastně stalo. Byl tam Coobs s neznámým mužem, se kterým odešel do garáží, kde viděli, jak ho utopil.
Warrick s Nickem už usínali a tak jim Sara připravila pěkný budíček. Měli za úkol najít nejlepší fotku vraha a ona mezitím šla dát Grissomovi pitevní zprávu a sejmout otisky z auta-vrah ho musel odvést a možná něco zapomněl setřít-snad.
"Gile. Nesu ti zprávu od Robbinse."
"Díky. Jak jste daleko?"
"Kluci hledají fotku pachatele z videa z MGM."
"Ty o tom máš pochybnosti?"
"Připadá mi to moc jednoduché."
"Bylo to i snažší. A je ti jinak dobře?"
"Jo. Já už půjdu."a odešla. Nechtelo se jí o tom mluvit-Grissom měl na mysli to, co se stalo před pár dny v noci. Sara řídila opilá auto a on pro ni musel jet na záchytku. Nebylo to nejpříjemnější.
Cestou do garáží potkala Cath.
"Už jdeš domů?"zeptala se jí.
"Ano. Co ty? Kolikátou směnu jedeš?"
"Skoro třetí. Nechceš tady ještě chvíli zůstat a pomoct mi s něčím?"
"No Lindsey to beze mě snad ještě chvíli vydrží. O co jde?"
"Sejmou otisky z auta oběti."a tak se obě kriminalistky vydaly do garáží.
"Uf,"vydechla Sara "denní směna to tady zahltila. Bude zázrak, když to auto najdeme."
"Co si bereš?"zeptala se ji Cath, kdyš ho odemkly.
"Ruční brzdu a sedačku."
Netrvalo dlouho a měly co chtěly. Sara našla na ruční brzdě docela zřetelný otisk palce.
"Díky za pomoc a pozdravuj Lindsey."
Sara se sešla s Nickem a Warrickem na parkovišti, aby zajeli do MGM, kvůli identifikaci vraha. v Codisu nebyl. Jedna číšnice ho poznala a ukázala jim místo, kde hrál a řekla, že si nedávno bral sněmku. Warrick přešel ka automatu a vhodil do něj minci.
"Warricku..."řekla Sara opatrně. Warrickovi vypadl žeton.
"Stejný jako měl u sebe Coobs."řekl.
"Ano. Takže byl od vraha."
"Proč si bral sněmku na tohle?"zeptala se Sara "Aspoň se z ní dozvíme jméno. Kdy že tady bude ten McKenzie?"
"Zítra ráno."
"Takže si dneska dáme pohov. Zítra se sejdeme v osm na velitelství, jo kluci?"
A atk se před stanicí, kam ještě dojeli spolu, rozešli.
Sara jela domů, chvíli trvalo než vystoupila z auta. Když konečně vešla dovnitř, lehla si, tak ji nešlo usnout. Vůbec. A tak po hodině střídavého bdění a trhaného spánku vstala, nasnídala se a rozjela se zpátky do práci. Nic lepšího se nedalo dělat.
"Saro. Neměla by si být doma?"zeptal se jí Grissom, který se postavil do dveří laboratoře, kde Sara seděla. Ze začátku si ho ani nevšimla.
"Ahoj. No, nešlo mi usnout, tak jsem jela sem."
"Máš pořád pochybnosti o vrahovi?"
"Už ani moc ne, ale neprošel by sis to se mnou?"
"Proč ne."
"Dáš si jablečný džus?"
"Rád."
Vyndala dvě sklenice, krabici z ledničky a tak si o případu povídali dvě hodiny. Potom zašli do protějšího bistra na jídlo. Když sevrátili zpátky, Nick a Warrick zrovna přijeli.
"Moc jsem se nevyspal."řekl Nick.
"Pět hodin?To je průměr kriminalisty z noční směny."odvětila mu Sara.
"Tak to bych nechtěl vidět tnepodprůměr."
"Kolik si toho naspala ty?"zeptal se jí Warrick.
"Míň než vy, ale teď zajedeme za McKenzim, ať s případem pohneme. Díky Gile."
Z casina si odnesli důležitou informaci- vrah se jmenuje Colin Steeven. Podle Brasse bydliště Boulevard 97, tam ovšem nikdo neotvíral.
"Bude lepší, když ne něj počkáme u jeho automatu. Hraje tam od kolika?Sedmi?"
Kluci přikývli.
"Co budeme do té doby dělat?"
"O něčem bych věděl. Zajdem do bistra u velitelství a počkáme."
Po pravdě tam čekali už všichni. Bylo 7.7. což znamenalo, že má Sara narozeniny. Trvalo jim dlouho, než probrali celé její působení tady a ostatních také. A tak čekání na sedmou hodinu uteklo rychle-až moc rychle.
Když dorazili do casina, Steeven už tam byl. Sara dala stejné číšnici, se kterou minule mluvila, číslo na G rissoma, aby mu v případě problémů zavolala. Pak už všichni tři došli k automatu, do kterého momentálně vášnivě vhazoval peníze. Měl tam být i Cavalier, ale ten zůstal trčet v koleně na Stripu. Měli povolení ho zatknout.
"Colin Steeve!"zeptal se ho Warrick, který stál naproti němu spolu s Nickem. Sara stála z boku.
"Jo, co má bejt?!"
"Jsme z kriminálky, rády bychom s vámi mluvili. Co kdyby jste s námi jel na stanici?"
Muži zřejmě něco překočilo v hlavě. Sara jen stačila zachytit, jak se mu rozšířily zornice a pak už jenom cítila, jak ji chytil za zápěstí, škubl s ní a slyšla, jak jí rozepnul pouzdro od služební zbraně. Než se stačila vzpamatovat, pocítila studenou hlaveň pistole na svém spánku. ´Moje obavy ze špatnéhovyřešení případy byly zbytečné´pomyslela si Sara a potom si uvědomila, že jsou to možná její poslední chvíle na matičce Zemi. Nick a Warrick byli v šoku, ale rychle vytáhli své služební zbraně.
"Odhodˇte ty pistole, nebo ji provrtám lebku!"
"Nedělejte blbosti!"řekl Nick.
"Neodejdete odsud!Nemáte šanci!"přidal se Warrick.
"Leda pokud chcete, aby ona,"strčil do Sary "chcípla!"
"Za chvíli se to tady začne hemžit policajty!"
"Ale já mám tuhle couru!"
To už do místnosti vešel Grissom s Brassem v doprovodu několika dalších policistů. Grissom nemohl, nebo spíš nechtěl uvěřit svým očím. Všichni na Steeven namířili zbraně-tudíž i na Saru. Vypadal jako smyslů zbavený, ale zároveň tak nějak v klidu. To už všichni hosté vyběhli s řevem ven a ochranka volala 9II.
"Poď!"zařval na Saru a začal ji tahat k několika metrům vzdáleným dveřím do garáží. "Vy se mnou nepůjdete!"to myslel Brasse a jeho lidi "Vlastně nikdo se mnou nepůjde!"
Ale kriminalistům v tom nezabránil. Dotáhnul ji k fontáně, kde utopil Coobse.
"Chcete vidět, jak to bylo?!" a strčil Saře hlavu do kašny. Po deseti vteřinách topení ji vytáhl ven. Nikdo nemohl nic dělat, pořád na i mířil zbraní. Gil šel najednou k němu, zrovna, když znovu začal topit Sidleovou. Brown i Stokes na něj valili oči.
"Už ani krok!"a opět ji vytáhl ven. Tentokrát ji přirazil hlaveň tak moc, až to zabolelo.
"Co získáte tím, že ji zabijete?"zeptal se ho Grissom.
"Pudu na elektrický křeslo, nebo do lochu, tak co?!Jestli s sebou vezmu ještě někoho, je to fuk!"
´Ale ona to nebude!´pomyslel si Grissom. V tu chvíli byl už moc blízko. Sara se mu snažila naznačit, ať už nepokračuje, ale nic. Když na něj Steeven namířil zbraní, vhrkly jí do očí slzy.
"NE!"zakřičela ve chvíli, kdy se toho semlelo moc najednou. Steeven vystřelil, Sara ho praštila, až mu nakonec vypadla zbraň. Kriminalistku, která měla pistoli blízko hlavy, ovšem hluk spojený s výstřelem ohlušil a záblek téměř oslepil. Ucítila palčivou bolest a sesunula se směrem k zemi. Steevn se dal na útěk a Nick s Warrickem za ním. Grissom se hned rozbeběhl k Sáře. Byla v šoku. Vzal ji do náruče, sundal si bundu a dal ji Sáře přes ramena. Klepala se-jednak zimou z té ledové vody a taky z toho všeho.
"To mi děláš nějak moc často."řakl Grissom. Myslel tím situaci v psychiatrické léčebně, kde Saru vzali jako rukojmí.
Grissom ji nechtěl ztratit, nechtěl, nemohl o ni přijít. Vzpomněl si, jak tenkrát řekla "Než bude pozdě". Možná to pochopil, možná ne, ale už mohlo být pozdě. Políbil ji a tuhle chvíli, kterou si oba odnesou do konce života, přerušila až siréna sanitky, která zajela do garáží. Až teď si Gil všimnul, že Sara po té ráně krvácí.
"Asi bych si to volno měla vzít."usmála se a on jí to oplatil. "Bude se to ještě opakovat?"
Chytil ji za ruku a řekl "Bude."
Potom se tam objevil Brass s Nickem a Warrickem. Jimmovi lidé se o pachatele postarali-odvezli ho na stanici.
Ať už Sara ležela v nemocnici, ostatní byli na velitelství a vyslíchali vraha, nebo se střídali zbylí členové směn, jedno bylo jisté-Las Vegas jelo dál ve svém pravidelném tempu. A když všichni usnuli, sluneční paprsky ozářily Město hříchů. Tuto nehostinou oblast, kde noc je den a den je noc-aspoň pro kriminalisty z noční směny.


Za všechny chyby, překlepy se předem omlouvám. I těm, kteří moc nemusí Saru, nebo Gila, Warricka, Nicka, kteří tam byli nejvíc.

Díky že jste to četli a gratuluji, že jste to vydrželi až do konce a přežili =D
Napište mi do komentářů, co si o tom myslíte, prosím...
Díky Sara v :D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 sara sanders sara sanders | 12. března 2007 v 11:42 | Reagovat

fakt moc dobrej příběh.To se ti povedlo

2 Sara Sara | E-mail | Web | 12. března 2007 v 12:33 | Reagovat

díky :)snad se ti budou líbit i ty další

3 misa.gill misa.gill | E-mail | 13. května 2007 v 15:28 | Reagovat

Mocky pěknéééé..........moc se mi to líbilo!!!!!

4 Jorja-An Jorja-An | 27. května 2007 v 19:20 | Reagovat

Skvělý příběh.

5 linkka linkka | E-mail | 30. května 2007 v 19:38 | Reagovat

to je super fakt dokonali

6 svata27 svata27 | 9. srpna 2007 v 8:40 | Reagovat

je to fakt super příběh

7 Netri Netri | Web | 16. února 2009 v 16:57 | Reagovat

Nejzajímavější byl ten konec =) =) ten se mi líbil.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama